Dle zákona o pohřebnictví je každá obec povinna zajistit řádnou správu svého pietního místa. Přístupy radnic k dané problematice se však napříč Českem liší.
Dle zákona o pohřebnictví je každá obec povinna zajistit řádnou správu svého pietního místa. Přístupy radnic k dané problematice se však napříč Českem liší.
Některé samosprávy stále vsázejí na stohy papírových smluv, nákresů a tabulek, jiným zjednodušují administrativu komplexní pasporty hřbitovů. Jejich výsledkem mohou být například přehledné mapové aplikace, ve kterých úředníci i pozůstalí najdou vše potřebné na jednom místě.
V České republice se dle Portálu veřejné správy nachází přibližně 11 tisíc hřbitovů. Řadí se mezi ně hřbitovy církevní, židovské či vojenské. Jednoznačně největší procento z nich však zaujímají veřejná pietní místa, jejichž správu mají dle zákona obvykle na starosti města a obce.
Legislativa ale přesně nestanovuje, jakou podobu musí zpracování pasportu hřbitova mít. Existuje tak stále mnoho obcí, které danou administrativu zajišťují primárně prostřednictvím papírových archů, v nichž shromažďují potřebné smlouvy, tabulky, nákresy a mapy.
V posledních letech se však zvyšuje poptávka po komplexních digitálních pasportech, jež převedou všechna potřebná data do mapové aplikace.
Podobný krok se před pár lety rozhodly udělat například Otnice na Vyškovsku. „Pasport hřbitova je velmi přehledný, interaktivní a snáze dostupný veřejnosti. Pro místní samosprávu je velkým ulehčením administrativy spojené s pronájmem hrobových míst, kterou jsme předtím řešili pouze tištěnou verzí a složitým vyhledáváním v dokumentech,“ uvádí starosta Otnic Pavel Mezuláník.
Stejnou zkušenost sdílí i nedaleká Telnice. „Aplikace nám umožňuje u jednotlivých hrobových míst zobrazit fotografii hrobového zařízení a rovněž původní nájemní smlouvu. Dále hlídá nájemní dobu a její ukončení a zasílá včas upozornění do e-mailu obce,“ popisuje Bohumila Hrazdírová, místostarostka obce Telnice. Dodává, že občanům je veřejná verze aplikace bez citlivých dat přístupná na webových stránkách obce, kde umožňuje náhled na volná místa, stejně jako vyhledání hrobu konkrétního zemřelého.
Informace na jednom místě
Základním kamenem pro tvorbu komplexních pasportů hřbitova jsou detailní letecké snímky. „Při tvorbě pasportu vytváříme ortofotomapu o rozlišení jeden centimetr na pixel. Z ní provádíme geodeticky přesné zaměření hrobových míst. Pokud jsou hroby pod stromy, využíváme mobilní laserový skener,“ nastiňuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování, tvorbu dat a provoz geoinformačních systémů pro města a obce.
Ve výsledné mapové aplikaci jsou následně ke každému hrobovému místu přiřazeny fotografie náhrobků, informace o nájemcích, zemřelých a všechny důležité smlouvy a další údaje. Dohromady vytvářejí elektronickou hřbitovní knihu, kterou může vlastník v průběhu času pohodlně aktualizovat. Software rovněž umožňuje inteligentní generování šablon dokumentů pro přípravu nájemních smluv, upomínek nebo detailů hrobů. Do nich jsou automaticky synchronizovány potřebné informace z databáze – odpadá tak nutnost ručního vyplňování.
„Ideální je společně s pasportizací hřbitova pořídit také pasport zeleně a mobiliáře. Na jednom místě pak bude mít vlastník kompletní informace pro plánování údržby a rozvoje hřbitova,“ radí Drahomíra Zedníčková.
Digitalizace zefektivňuje fungování obcí
Podle indexu DESI z loňského roku je Česká republika optikou digitalizace veřejných služeb v Evropské unii až na 20. místě. I díky zvyšujícímu se počtu obcí, které – ať už ze zákonné povinnosti, či dobrovolně – převádějí své běžné fungování do elektronické podoby, by se pozice tuzemska mohla postupně zlepšovat.
Komplexní pasport hřbitova je však pouze jedním ze střípků, které k digitální obci patří. Vedle komunikace s občany prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, aplikací či elektronických úředních desek je podstatná právě efektivní správa majetku. Města a vesnice by tak měly mít k dispozici komplexní pasporty nejen hřbitovů, ale i budov, mobiliáře, komunikací, osvětlení, zeleně, inženýrských sítí či reklamních ploch. Samozřejmostí jsou i pravidelné inventury.
V rámci projektu Digitálních technických map (DTM) budou zároveň od 1. července obce ze zákona povinny aktualizovat informace o svém polohopisu a dopravní a technické infrastruktuře do krajských DTM. „Řada obcí si za daným účelem zajišťuje služby externího dodavatele. Data od obcí, které využívají naši mapovou aplikaci GisOnline.cz, přebíráme, kontrolujeme a obcím pomáháme plnit jejich zákonnou povinnost související s DTM. Data rovněž zpřístupňujeme v jejich vlastním projektu a mají je tak ihned na jednom místě k dispozici pro vlastní využití,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.
KOMENTÁŘE