Kritická infrastruktura zbrojí proti kybernetickým útokům a sabotážím

Průzkum mezi nejvýznamnějšími provozovateli kritické infrastruktury České republiky potvrdil růst četnosti a intenzity kybernetických útoků, obavy o stabilitu dodávek energií, narušení dodavatelských řetězců a úsilí chránit klíčová zařízení proti fyzickým útokům.

Od svého vzniku nečelila Česká republika tolika závažným hrozbám najednou napříč všemi kritickými odvětvími nezbytnými pro zachování základních funkcí státu.

Kritická infrastruktura a kritická informační infrastruktura jsou nezbytné pro zachování základních funkcí státu. Dopady pandemie Covid-19 a bezprostředně navazující války mezi Ruskem a Ukrajinou odhalily nepřipravenost státu a nedostatečnou koordinaci mezi státními orgány a provozovateli kritické infrastruktury.

Průzkum mezi členy Asociace kritické infrastruktury České republiky ukázal rostoucí obavy zejména ze souběhu několika významných hrozeb, resp. z jejich společného působení, ve stejný okamžik.

V takovém případě totiž může dojít k řetězení dopadů vedoucí k zásadní destabilizaci společnosti, ekonomiky, veřejného pořádku a národní bezpečnosti. Souběh vysoce nepravděpodobných hrozeb v jeden okamžik přitom není nic nereálného, jak nám ukázaly události posledních dvou let.

Prvořadou událostí s masivním dopadem do globální ekonomiky byla pandemie nemoci Covid-19, která odhalila nejen naprostou nepřipravenost státu, ale především zjištěné nedostatky v platné krizové legislativě. Krizi nezávisle prohloubil rozvrat logistických řetězců, ať už v důsledku protipandemických omezení (zejm. uzavření čínských přístavů) či bezprecedentní zablokování Suezského průplavu lodí Ever Given.

Válka na Ukrajině pak hrozí způsobit rozsáhlý celoevropský nedostatek surovin, který může vést k problémům v zásobování energiemi a pohonnými hmotami. Toto riziko dále umocňují hrozby nahodilého či cíleného poškození evropských rozvodných sítí, ať už v souvislosti s bojovými operacemi na Ukrajině nebo s kybernetickými útoky, teroristickými útoky či sabotážemi přímo na území EU, jenž mohou v krajním případě způsobit výpadky v distribuci elektrické energie (blackouty).

S válkou na Ukrajině přímo souvisí i hrozby v oblasti potravinové bezpečnosti či masové migrace a z nich plynoucí rizika, mezi kterými je nutné zmínit zejména občanské nepokoje a rostoucí extremismus, resp. nárůst organizovaného zločinu, terorismu či pašování zbraní.

Zvlášť závažné následky pak mají kybernetické incidenty, jejichž počet i závažnost neustále stoupá a které se nevyhýbají ani subjektům kritické infrastruktury. V České republice jde například o rozsáhlý kybernetický útok proti systémům Ředitelství silnic a dálnic, jehož činnost je proto ochromena již několik týdnů. Ukázkou, jak závažné dopady mohou mít útoky na provozní systémy, je například loňský útok na distribuční sítě pohonných hmot Colonial Pipeline, který doslova paralyzoval východní pobřeží Spojených států amerických.

Asociace kritické infrastruktury České republiky proto usiluje o urychlené přijetí zákona o ochraně kritické infrastruktury, hlubší spolupráci mezi státními orgány a provozovateli kritické infrastruktury, průběžnou koordinaci aktivit směřujících k řízení rizik a snižování bezpečnostních hrozeb, a v neposlední řadě také zavádění principů řízení kontinuity činností (business continuity managementu / BCM) do procesů krizového řízení a krizové připravenosti.

„Členové naší asociace mezi sebou sdílí důležité informace a zkušenosti, což nám pomáhá v lepší vzájemné spolupráci. Naším cílem však je především efektivní koordinace aktivit se zástupci vlády České republiky a složek Integrovaného záchranného systému,“ říká Michal Moroz, výkonný ředitel asociace, a dodává: „za tři roky činnosti jsme udělali hodně práce a oceňujeme, že podpora kritické infrastruktury je součástí koaliční smlouvy i vládního programového prohlášení“.