Neefektivita vývoje v roce 2025: Developeři stráví kódováním průměrně jen 52 minut denně

DomůSoftware

Neefektivita vývoje v roce 2025: Developeři stráví kódováním průměrně jen 52 minut denně

Vývojáři ve firmách ztrácejí příliš mnoho času. Místo psaní kódu řeší přístupy, nejasně zadané úkoly nebo technické problémy, kódováním pak stráví průměrně jen 52 minut denně.

Avaya dosáhla v prvním čtvrtletí roku celkových tržeb 713 milionů dolarů
Xerox kupuje společnost CareAR, výrobce softwaru pro virtuální realitu
Kyndryl a Cisco nabídnou síťová řešení a edge computing
Lenovo ThinkSmart View Plus bude v Česku od srpna v prodeji za 62 290 Kč

Podle průzkumů vývojáři ve firmách ztrácejí příliš mnoho času činnostmi, které s jejich odbornou prací přímo nesouvisejí. Místo psaní kódu řeší přístupy, nejasně zadané úkoly nebo technické problémy, které by měl eliminovat systém, ne člověk. Souvislým kódováním pak stráví průměrně jen 52 minut denně.

Většinou za to nemůže jenom komplexita v technologiích, ale slabá komunikace, nejasné procesy a prostředí, které brání soustředění. Podle společnosti Stratox a jejich platformy CodeNOW jde o systémový problém, který firmám bere výkon, kapacitu i motivaci týmů. Řešení přitom existuje – stačí vývojářům vrátit čas vytvořením dobrých podmínek na skutečnou práci a odstranit zbytečné překážky.

Podle mezinárodního průzkumu Code Time Report stráví vývojáři průměrně jen 52 minut denně souvislým, nerušeným kódováním – tedy v režimu hluboké práce, která přináší nejvyšší hodnotu. Zbytek pracovní doby je často roztříštěn schůzkami, operativou a přepínáním mezi kontexty.

Kódování obvykle začíná až kolem desáté dopoledne, ale největší objem práce – až 45 % veškerého kódu – vzniká odpoledne mezi 14. a 17. hodinou. Dopoledne bývá podle dat výrazně méně produktivní (jen 10 % kódu), což naznačuje, že je zahlceno právě operativou a schůzkami. Právě to vysvětluje, proč se vývojáři dostanou ke skutečné, hluboké práci tak málo.

„Vývojáři často nevědí, co je vlastně jejich odpovědnost. Když narazí na problém, netuší, na koho se obrátit. Místo soustředěné práce řeší chaos v procesech a přetížení. Výsledkem je potom zahlcení, frustrace a pokles motivace. Velmi pomůže, když má tým jasně nastavené role a ví, co má kdo dělat, kam sáhnout, má jasně dané odpovědnosti a funkční komunikační kanály,“ říká Petr Svoboda, CEO společnosti Stratox.

Neefektivita nevzniká v kódu, ale v řízení

Zásadní překážkou efektivního vývoje bývá nejasné nastavení týmové spolupráce. Chybí jasné rozdělení odpovědností, komunikace probíhá neformálně a bez struktury a vývojáři často netuší, co přesně mají dělat a koho se zeptat v případě problému. „V takovém prostředí je obtížné přiznat přetížení nebo upozornit na neefektivitu. Týmy pak nefungují optimálně, kapacity se tříští a reálný výkon zaostává za potenciálem. Zároveň v týmech chybí kultura zpětné vazby, takže se přetížení neřeší včas. Výsledkem je často tiché vyhoření, demotivace a odchod lidí,“ upozorňuje Svoboda.

Soustředěná práce jako nedostatkové zboží

Hluboké soustředění je v technických profesích zásadní, nicméně v praxi na něj často nezbývá prostor. Vývojáři jsou často vyrušováni, musejí přepínat mezi různými typy úkolů a řeší provozní komplikace místo samotného vývoje. To snižuje efektivitu i kvalitu výstupů. Významným faktorem je také pracovní prostředí. Každý tým funguje jinak a každý vývojář má své vlastní návyky. „Úspěšné firmy s tím počítají a vytvářejí podmínky, které respektují individuální potřeby a umožňují nerušenou práci,“ připomíná Svoboda.

Jedním z důvodů, proč se tyto situace často neřeší, je podle Stratoxu to, že si firmy samy problém vůbec neuvědomují. Nemají tušení, kolik času tráví vývojáři činnostmi, které by bylo možné automatizovat nebo zcela eliminovat. Bez jasných procesů a systémové podpory se lidé snaží věci zvládat sami, což vede k dlouhodobému přetížení. Přitom není nutné měnit vše naráz. V mnoha případech pomůže několik malých kroků, které mají okamžitý dopad.

Změny krok po kroku

Stratox doporučuje postupné zavádění změn. Místo velkých reorganizací je lepší zaměřit se na konkrétní problémy a řešit je krok po kroku. Základem je zřetelně definovat odpovědnost a jasně říct, kdo má co na starost. Každý v týmu by měl vědět, co je jeho úkol a na koho se může obrátit. Stejně důležité je eliminovat zbytečnou operativu, která vývojáře zdržuje od jejich skutečné práce. Pokud tráví příliš času získáváním přístupů či laděním prostředí, tak je něco špatně nastavené. Změny je vhodné dávkovat postupně, aby si na ně tým mohl zvyknout a neztratil rytmus. Dlouhodobě se také osvědčuje podporovat návrhy na zlepšení, které přicházejí přímo od lidí z týmu. Právě oni často nejlépe vidí, co nefunguje, a mají nápady na to, jak to udělat lépe.

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE