Nový Zákon o veřejných dražbách má vady, biti budou dlužníci i dražebníci

K projednání Vládou ČR putuje návrh nového zákona o veřejných dražbách, který nahrazuje dosavadní již téměř čtvrt století starou právní úpravu.

Dle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), do jehož gesce zákon spadá, mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem, přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně, posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zjednodušení dražebního procesu a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb. V realitě ale nová podoba zákona vnáší dle odborné dražební veřejnosti spíše chaos a omezení faktických práv účastníků dražebních řízení, samotné dlužníky nevyjímaje.

• úprava tzv. nucených dražeb trpí vadami, které poškodí všechny strany, v konečném důsledku hlavně majitele nemovitostí (dlužníky), když jediným subjektem, který bude moci nucené dražby reálně provádět, budou soudní exekutoři
• nová centrální adresa: systém má naprosto nedostatečný rozpočet na údržbu, stane se obrovskou finanční zátěží pro státní aparát
• zákon nově zařazuje dražby na návrh soukromého vlastníkaꓼ zde dochází k zásahu do svobodné vůle vlastníka a zároveň k faktickému znemožnění charitativních dražeb a aukcí!

Aukce = dražba? Nesmysl!

Oproti dosavadnímu zákonu číslo 26/2000 Sb. o veřejných dražbách dochází u nové verze zákona k zásadní změně v otázce nabývání předmětu dražby. V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby bude dle MMR reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. „Nový výklad zákona chybně ztotožňuje dražby s aukcemi. Jestliže dražba vždy byla nabytí práva příklepem, potom aukce je nabytí práva uzavřením smlouvy. Přijetí nového zákona by způsobilo legislativní chaos, nejistotu pro účastníky dražeb, poškodilo by aukční síně a organizátory realitních aukcí,“ uvedli již dříve zástupci dražební obce ve svém komentáři pro veřejnost.

Pokuty jako zdroj financování správy systému

Nový dražební zákon by umožňoval dražebním úředníkům ukládat až miliónové pokuty, se kterými MMR dle dříve anoncovaného přístupu počítá jako s příjmem pro provozování nového systému centrální evidence dražeb. To by vedlo k motivaci vybrat maximum dražebních pokut a k vytvoření represivního prostředí. MMR totiž počítá s vybudováním nového informačního systému – Centrální evidence dražeb za odhadem 10 mil. Kč. Přitom obdobný systém provozuje Česká pošta, s.p. již od roku 2000 k plné spokojenosti dražebníků. „Údržba systému bude finanční zátěží pro státní aparát, tedy daňového poplatníka. Argument MMR, který kalkuluje s tím, že provoz bude dotován pokutami ukládanými dražebníkům, působí neeticky,“ popisuje vady nového zákona Mgr. Kristýna Průšová, výkonná ředitelka společnosti OK dražebník a.s., jednoho z největších dražebníků v České republice.

Výsada exekutorů u nucených dražeb

Sporadický je i přístup nového zákona o veřejných dražbách k Institutu tzv. nucené (nyní nedobrovolné) dražby. Ten totiž trpí vadami, které poškodí všechny strany řízení, a v konečném důsledku i dlužníky. Dle nového výkladu budou jediným subjektem, který nucené dražby reálně budou provádět, soudní exekutoři. Otázkou je i výše odměn exekutorů, jejíž stávající výše (15 {94956223523e30c8113a3a8d6a5ce4812a2cbdf57d9d14e19ce953758f5ce762} z ceny dosažené v dražbě) oproti oborovému standardu je diskutabilní.

Neefektivnost nedobrovolných dražeb v praxi je i ve skutečnosti, kdy je dražebník povinen od vyhlášené nedobrovolné dražby upustit, pokud je na dlužníka vyhlášena exekuce nebo dlužník podá insolvenční návrh na oddlužení. Praxe je taková, že soudní exekutor i u případů, kdy jeho oprávněný nemá šanci mít jakékoli plnění z výtěžku dražby, dražebníkovi neumožní realizaci nedobrovolné dražby vydáním exekučního příkazu k prodeji, a následně si nárokuje odměnu z výnosu dražby jako dražebník. Ve finále je kvůli tomu bit nejvíce samotný dlužník, kdy se mu celý proces prodlužuje i prodražuje.

Charita v dražbách díky MMR končí

Dle předloženého návrhu budou v zákoně zahrnuty i dražby na návrh soukromého vlastníka, čímž přímo dochází k zásahu do svobodné vůle vlastníka a zároveň k faktickému znemožnění charitativních dražeb a aukcí! „Zde Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodně šláplo úplně vedle. Charitativní aukce jsou nedílnou součástí společensky odpovědných aktivit mnoha firem v České republice. Například my jako OK dražebník každoročně dražíme ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem vzácné lahve zlatavého moku, kdy výtěžek vždy putuje na pomoc potřebným. Ministerstvo svým návrhem zákona charitativní činnost subjektů bez znalosti dražební problematiky prakticky ukončuje,“ vysvětluje neutěšený stav situace Mgr. Kristýna Průšová, ředitelka společnosti OK dražebník a.s.

Blokace úvěrového financování dražeb

Odborná dražební veřejnost dlouhodobě poukazuje na další nedostatky nového zákona o veřejných dražbách. Nedomyšlený je i nový koncept vkladu kupní smlouvy na katastr nemovitostí až po úhradě kupní ceny vydražitelem. Tento prvek předkládaného zákona de facto brání úvěrovému financování v dražbách, čímž se účast v dražbách opět uzavírá dalším lidem. „Odborná dražební společnost opakovaně vyzývala Ministerstvo pro místní rozvoj k přizvání do diskuze o nové podobě Zákona o veřejných dražbách, bohužel nikdy nebyla vyslyšena. Za nás je nová podoba zákona přinejmenším omezující. Mělo by dojít ke stažení a přepracování návrhu zákona z dílny MMR,“ uzavírá situaci ředitelka společnosti OK dražebník.