Internetová společnost Meta čelí žalobě. Zaměstnanci tvrdí, že AI zvýhodňovala při propouštění zdravější pracovníky.
Americká společnost Meta čelí závažné žalobě, která může ovlivnit budoucí využívání umělé inteligence při řízení zaměstnanců. Skupina bývalých pracovníků tvrdí, že firma při hromadném propouštění využívala algoritmy, které nepřímo znevýhodňovaly lidi se zdravotními problémy nebo zaměstnance čerpající zdravotní či rodičovskou dovolenou.
Podle žaloby podané federálnímu soudu v Kalifornii mělo 26 bývalých zaměstnanců doplatit na způsob, jakým interní systémy společnosti vyhodnocovaly pracovní výkon. Algoritmy údajně pracovaly s metrikami produktivity, aktivitou při využívání interních AI nástrojů nebo dalšími ukazateli, které mohly automaticky znevýhodnit zaměstnance s nižší pracovní aktivitou způsobenou zdravotním stavem nebo čerpáním zákonem chráněného volna.
AI pod drobnohledem pracovního práva
Žalobci tvrdí, že systém nepřímo diskriminoval osoby se zdravotním omezením, těhotné zaměstnance nebo pracovníky na rodičovské či zdravotní dovolené. Podle jejich názoru algoritmy nedokázaly dostatečně zohlednit oprávněnou nepřítomnost v práci, což vedlo k nižšímu hodnocení výkonu a následnému zařazení mezi propouštěné zaměstnance.
Celá kauza přichází v době, kdy firmy stále častěji využívají umělou inteligenci nejen při vývoji software, ale také při řízení lidských zdrojů, náboru zaměstnanců nebo hodnocení pracovního výkonu.
Meta obvinění odmítá
Společnost Meta jakékoliv pochybení odmítá. Podle jejího vyjádření rozhodnutí o organizačních změnách a propouštění přijímali lidé, nikoliv umělá inteligence. AI měla podle firmy sloužit pouze jako podpůrný nástroj a nebyla konečným rozhodovacím mechanismem.
Případ znovu otevírá debatu o tom, jakou roli může umělá inteligence sehrávat při rozhodování o zaměstnancích. Moderní algoritmy dnes dokážou analyzovat obrovské množství dat o produktivitě, komunikaci nebo pracovních návycích. Současně však vzniká riziko, že nevhodně nastavené modely budou vytvářet nepřímou diskriminaci určitých skupin pracovníků.
Evropská legislativa včetně AI Act proto řadí systémy využívané při náboru, hodnocení zaměstnanců nebo rozhodování o pracovním poměru mezi vysoce rizikové aplikace umělé inteligence. Organizace budou muset prokazovat transparentnost algoritmů, pravidelně testovat jejich možnou zaujatost a zajistit lidský dohled nad rozhodovacími procesy.
Případ může vytvořit důležitý precedent
Právní odborníci upozorňují, že jde o jeden z prvních významných soudních sporů, který se přímo zaměřuje na využití umělé inteligence při hromadném propouštění zaměstnanců. Výsledek může ovlivnit způsob, jakým budou velké technologické společnosti i další zaměstnavatelé AI využívat při řízení lidských zdrojů v následujících letech.
Zdroj: Reuters Technology
KOMENTÁŘE