Třetina obyvatel Česka se domnívá, že umělá inteligence bude mít v následujících pěti letech alespoň malý vliv na jejich zaměstnání. Největší dopad předpokládají u profesí softwarových inženýrů, grafických designérů a novinářů.
Třetina obyvatel Česka se domnívá, že umělá inteligence bude mít v následujících pěti letech alespoň malý vliv na jejich zaměstnání. Největší dopad předpokládají u profesí softwarových inženýrů, grafických designérů a novinářů.
Vyplývá to z výzkumu, který provedla společnost Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Data dále ukazují, že pětina respondentů si už vyzkoušela systém na bázi umělé inteligence ChatGPT. Užitečným ho shledává sedm z deseti z nich.
Čtyři z deseti respondentů si myslí, že na jejich práci umělá inteligence vliv mít nebude. Téměř čtvrtina dotázaných – 23 procent – si zatím není jistá nebo uvedli, že se jich problematika netýká. Vliv na své zaměstnání nejčastěji očekává generace lidí do 34 let věku – počítá s ním 56 procent z nich.
U softwarových inženýrů, grafických designérů či novinářů předpokládá alespoň nějaký vliv umělé inteligence na práci přes 70 procent respondentů. Naopak nejmenší vliv očekávají lidé u právníků a učitelů. Nicméně i zde si nadpoloviční většina obyvatel myslí, že i tyto profese zasáhne rámcová změna.
Více než polovina dotázaných – 56 procent – se domnívá, že systémy umělé inteligence sice novináře nenahradí, ale v následujících pěti letech se rozvine hybridní vztah robota a člověka. Ještě na jaře přitom předpokládalo hybridní vztah novinářů s umělou inteligencí 41 procent lidí.
V Česku podle provedeného průzkumu mírně stoupá zájem o chatovací systém ChatGPT. Zatímco letos v dubnu si ho vyzkoušelo 15 procent lidí, v listopadu jich bylo o šest procent více. Hlavními uživateli chatbotu jsou lidé do 24 let věku. „S nástupem generativní umělé inteligence se ukazuje nová dělící linie v populaci, která je kolem třicátého roku věku,“ uvedl k tomu hlavní řešitel výzkumného projektu Václav Moravec z Katedry žurnalistiky FSV UK.
Nejčastějším důvodem, proč si lidé ChatGPT vyzkoušeli, byla zvědavost (80 procent) či zábava (70 procent). Téměř pětina oslovených uživatelů – 19 procent – uvedla, že ho použili i jako společníka v okamžicích samoty. Studenti využívali ChatGPT častěji pro úkoly v práci nebo ve škole – připustilo to 81 procent z nich.
„Kolem nástroje ChatGPT a jeho funkcionalit byl v posledním roce poměrně velký mediální rozruch, i proto ho část lidí zkusila pouze ze zvědavosti. I tak se ale ukazuje, že především pro nejmladší generaci se tyto systémy mohou stát novou normou. Jsou jim otevřenější a častěji se s nimi nebojí experimentovat s ohledem na různé příležitosti,“ sdělil Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Užitečným shledává ChatGPT 69 procent z těch, kteří si systém vyzkoušeli. Desetinu lidí se zkušenostmi s ChatGPT přesvědčil systém do té míry, že ho využívají i několikrát denně. Naopak více než třetinu lidí, kteří si systém vyzkoušeli, první zkušenost odradila a již systém dále nepoužívají.
Do výzkumu se v druhé polovině letošního října zapojilo 1025 respondentů starších 18 let.
KOMENTÁŘE