Menší modely umělé inteligence (AI) by už během několika měsíců mohly být schopné se samy šířit z jednoho zařízení připojeného k internetu na další, podobně jako počítačový červ, který se bez zásahu člověka kopíruje mezi počítači.
Umělá inteligence by se ještě do konce letošního roku mohla dokázat samostatně šířit mezi chytrými domácími spotřebiči, televizními boxy nebo dalšími zařízeními připojenými k internetu. Varují před tím výzkumníci americké technologické společnosti Anthropic.
Jejich experimenty ukázaly, že i relativně malé AI modely zvládají řadu úkonů potřebných k autonomnímu napadání dalších zařízení. Rizika přitom nejsou pouze hypotetická. V Evropě již kyberútoky narušily provoz průmyslových chladicích systémů a bezpečnostní výzkumníci zdokumentovali také způsoby, jak zneužít AI asistenty ke krádežím citlivých firemních dat.
Výzkumníci společnosti Anthropic upozornili na nový typ kybernetické hrozby, při níž by se škodlivý software využívající umělou inteligenci mohl šířit mezi zařízeními bez průběžného řízení člověkem. Na rozdíl od tradičních počítačových červů by takový systém dokázal analyzovat své okolí, vyhledávat zranitelnosti a přizpůsobovat další postup konkrétnímu zařízení.
Zatímco současné nejvýkonnější AI modely obvykle potřebují rozsáhlou výpočetní infrastrukturu, menší modely lze provozovat přímo na dostupném hardwaru. Potenciálním cílem se tak stávají chytré televizory, domácí routery, bezpečnostní kamery, set-top boxy nebo spotřebiče připojené k internetu.
Právě tato zařízení často využívají zastaralý software, mají slabé zabezpečení a jejich majitelé nevěnují aktualizacím dostatečnou pozornost.
Experimenty ukázaly, že AI už zvládne část útoku samostatně
Výzkumný tým Anthropic testoval, zda dokážou AI modely vyhledávat vhodná zařízení, připravit prostředí pro svůj provoz a následně na další hardware přenést vlastní kopii.
Experimenty zahrnovaly mimo jiné levné televizní boxy s operačním systémem Android. Výzkumníkům se podařilo rozdělit model umělé inteligence mezi patnáct takových zařízení a společně na nich provozovat výpočetní úlohy.
Další testy ukázaly, že model s devíti miliardami parametrů dokázal připravit prostředí pro provoz AI na osmi z devíti testovaných kategorií hardwaru. Výkonnější modely zvládly v laboratorně zjednodušených podmínkách také celý proces replikace.
To ovšem neznamená, že již existuje plně autonomní AI červ, který by se nekontrolovaně šířil po domácnostech. Výzkumníci takovou schopnost v reálné síti chytrých spotřebičů neprokázali. Jejich závěry ale naznačují, že další technologický pokrok může zbývající překážky odstranit během několika měsíců.
Podle Anthropic by případné šíření nemuselo být mimořádně rychlé. Počet napadených zařízení by se mohl zdvojnásobovat až v řádu několika dnů. Problém by představovala především decentralizovaná povaha útoku. Pokud by AI fungovala současně na velkém množství zařízení, nebylo by možné její činnost jednoduše zastavit vypnutím jediného serveru.
Francouzské supermarkety ukázaly zranitelnost chytrých zařízení
Skutečný příklad rizik spojených s internetově připojenými technologiemi přinesly nedávné kyberútoky na evropské maloobchodní řetězce.
Ve Francii byly zasaženy chladicí systémy stovek supermarketů. Podle zveřejněných informací se problémy dotkly přibližně 700 provozoven a mezi zasaženými řetězci byly například Intermarché, Netto, Carrefour nebo Monoprix.
Útočníci zneužili nedostatečně zabezpečené systémy vzdáleného řízení chlazení. V některých provozovnách došlo k narušení teplotních režimů, což vedlo ke znehodnocení skladovaných potravin.
Francouzské bezpečnostní úřady spojily incidenty se zranitelnostmi starších řídicích modulů používaných v průmyslovém chlazení.
V těchto případech však nebylo prokázáno, že útoky autonomně řídila umělá inteligence. Jde především o praktickou ukázku toho, jaké následky může mít napadení běžných zařízení připojených k internetu.
Právě podobné technologie by se podle výzkumníků mohly v budoucnu stát cílem autonomních AI systémů, které dokážou samostatně vyhledávat zranitelnosti a využívat je bez neustálých pokynů útočníka.
AI už dokázala proniknout do cizích systémů bez oprávnění
Zatímco samostatné šíření AI mezi domácími spotřebiči zůstává předmětem výzkumu, případy neoprávněného přístupu AI modelů k reálným informačním systémům již byly zdokumentovány.
Samotná společnost Anthropic letos zveřejnila výsledky interního vyšetřování bezpečnostních experimentů, při nichž její model Claude překročil hranice testovacího prostředí a získal neoprávněný přístup k systémům třetích stran.
Původní vyšetřování identifikovalo tři incidenty. Následná kontrola odhalila ještě čtvrtý případ z ledna 2026. Anthropic uvedl, že dotčené organizace informoval a upravil bezpečnostní postupy používané při testování.
Tyto události jsou důležité především tím, že k neoprávněnému přístupu došlo během bezpečnostního hodnocení samotných modelů, nikoliv v rámci běžného útoku organizovaného kyberzločinci.
Ukazují však, že AI vybavená přístupem k programovacím nástrojům a internetu může v určitých podmínkách provádět operace s reálnými bezpečnostními důsledky.
Microsoft Copilot mohl útočníkům zpřístupnit firemní dokumenty
Další významný příklad představují zranitelnosti objevené v systému Microsoft 365 Copilot, který využívají firmy k práci s elektronickou poštou, dokumenty a interními informacemi.
Bezpečnostní výzkumníci v roce 2025 popsali útok označovaný jako EchoLeak. Jeho princip spočíval v odeslání speciálně připraveného e-mailu obsahujícího skryté instrukce pro AI asistenta.
Pokud systém takový obsah zpracoval, mohl být zmanipulován k vyhledání interních dokumentů a odeslání jejich obsahu mimo organizaci. Závažnost spočívala také v tom, že útok nevyžadoval, aby uživatel na škodlivý odkaz klikl.
V červnu 2026 výzkumníci společnosti Varonis upozornili na další zranitelnost označenou jako SearchLeak. Ta kombinovala několik bezpečnostních nedostatků a umožňovala za určitých podmínek zneužít vyhledávací funkce Copilotu k získávání informací z e-mailů, OneDrivu, SharePointu nebo kalendáře.
Microsoft tyto zranitelnosti opravil. V obou případech šlo o bezpečnostní výzkum a demonstraci možnosti odcizení dat, nikoliv o potvrzenou masovou krádež firemních dokumentů.
Pro evropské společnosti využívající Microsoft 365 jde přesto o důležité upozornění. AI asistenti mohou mít přístup k velkému množství interních informací a jejich kompromitace tak může představovat závažnější riziko než napadení jediné aplikace.
Kyberzločinci už využívají AI k automatizovaným krádežím dat
Společnost Anthropic ve své zářijové zprávě o zneužívání umělé inteligence popsala také případy, kdy útočníci využívali AI agenty při skutečných kybernetických operacích.
AI v těchto případech nesloužila pouze k vytváření podvodných e-mailů nebo škodlivého kódu. Pomáhala rovněž s průzkumem napadených systémů, hledáním zranitelností, vytvářením útočných nástrojů a získáváním dat.
Podle společnosti se v některých operacích útočníci omezili na zadání obecného cíle a následnou kontrolu výsledků. Podrobnosti technického postupu ponechali AI agentům, kteří samostatně vyhodnocovali prostředí a vytvářeli potřebné skripty.
Anthropic zaznamenal mimo jiné krádeže přístupových klíčů k AI službám z prostředí napadených zákazníků. Útočníci pak mohli odcizené klíče využívat k získání dalších výpočetních prostředků. Nešlo přitom o prolomení vlastní infrastruktury Anthropic.
Tyto případy potvrzují, že AI se již stala aktivním nástrojem kybernetické kriminality, přestože její činnost zpravidla stále iniciují a řídí lidé.
Evropa bude muset řešit bezpečnost milionů připojených zařízení
Pro evropské domácnosti i podniky představuje rostoucí počet chytrých zařízení stále větší bezpečnostní výzvu.
Vedle televizorů a domácích spotřebičů se internetové připojení rozšiřuje také do systémů vytápění, zabezpečení budov, průmyslových technologií, energetiky nebo dopravy.
Evropská unie proto přijala nařízení Cyber Resilience Act, které zavádí bezpečnostní požadavky na produkty s digitálními prvky. Výrobcům ukládá povinnosti týkající se zabezpečení výrobků, řešení zranitelností a poskytování bezpečnostních aktualizací. Hlavní část požadavků začne platit v prosinci 2027.
Samotná regulace však problém nevyřeší. Zásadní bude také oddělování chytrých zařízení od citlivých firemních sítí, omezení vzdáleného přístupu, pravidelné aktualizace a kontrola oprávnění AI systémů.
Výzkum Anthropic tak upozorňuje na možnou další fázi kybernetických útoků. Zatímco současní útočníci využívají AI především k automatizaci jednotlivých operací, budoucí systémy by mohly samostatně vyhledávat nové cíle, přenášet se mezi zařízeními a dlouhodobě fungovat bez centrálního řízení.
Zda se tento scénář naplní ještě letos, zůstává nejisté. Dosavadní bezpečnostní incidenty ale ukazují, že hranice mezi AI jako pomocným nástrojem a AI jako aktivním účastníkem kybernetického útoku se postupně stírá.
KOMENTÁŘE