V květnu se v Česku objevily především globálně vedené útočné kampaně, nejčastěji detekovanou hrozbou byl spyware Agent Tesla.
V květnu patřily mezi nejčastěji detekované škodlivé kódy pro operační systém Windows v Česku spyware Agent Tesla, spyware Formbook a password stealer Fareit.
Každý z nich se objevil ve zhruba desetině všech případů. Hlavním cílem útoků, které měly tentokrát především globální dosah a na Českou republiku se primárně nezaměřovaly, zůstávají uživatelská hesla. I přestože bezpečnostní experti zaznamenali již druhý měsíc u spywaru pokles detekcí, varují, že současný stav je pravděpodobně pouze klidovým obdobím před většími a sofistikovanějšími útoky.
Dle aktuálního přehledu hrozeb pro zařízení s operačním systémem Windows v Česku byly v květnu nejčastěji detekovanými škodlivými kódy spyware Agent Tesla, spyware Formbook a password stealer Fareit. Ve všech případech se jedná o malware, který se zaměřuje na krádež citlivých dat, a to především uživatelských hesel.
„Nejčastěji detekovaným škodlivým kódem byl v květnu spyware Agent Tesla a velkou útočnou kampaň jsme na celosvětové úrovni zaznamenali 30. května. Je ale zajímavé, že v Česku se tato kampaň prakticky neprojevila a spyware zde útočil spíše kolem poloviny měsíce 12. a 15. května,“ říká Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské pobočce ESET Research. „Spyware útočí především přes nebezpečné e-mailové přílohy. V květnu tak mohli uživatelé ve svých e-mailech objevit například přílohy s názvy Factura.exe nebo PO#22687_pdf.exe. Útočníci přitom využili pouze přílohy z globálních kampaní a nelokalizovali je do češtiny,“ dodává Jirkal.
Pokles detekcí může být předzvěstí nových útoků
Ani v případě spywaru Formbook a password stealeru Fareit útočníci nevyužívali v květnu aktivně češtinu. Fareit se nejčastěji ukrýval v přílohách s názvem „Purchase Inquiry.exe“ nebo „Termination Letter.exe“. Formbook se poté nejčastěji objevoval v příloze „RFQ-22-03795.exe“ a útočné kampaně byly vedené především v srbštině.
„Jediným případem, kdy útočníci pravděpodobně záměrně využili v útočné kampani češtinu, byla příloha z útoku password stealeru Fareit z 9. až 10. května s názvem Objednávek(P.O_R6790074)_INTERCOM_Bohemia.exe. Jednalo se o případ, kdy útočníci zkusili vytvořit cílený útok nad rámec celosvětové kampaně. Opakovaně ale vidíme, že češtinu nepoužívají správně, což naštěstí může uživatele včas varovat,“ vysvětluje Jirkal.
Ačkoli bezpečnostní experti monitorují spywary Agent Tesla a Formbook a password stealer Fareit v českém prostředí pravidelně a dlouhodobě, v květnu zaznamenali celkový pokles v jejich aktivitě. Každý z nich se objevil ve zhruba desetině všech detekcí.
„Tento sestupný trend v počtu detekovaných případů pozorujeme od dubna letošního roku. Zhruba od února také sledujeme, jak se pořadí nejčastějších škodlivých kódů pro operační systém Windows v Česku pravidelně proměňuje. Minulý měsíc se do popředí dostal například spyware Formbook, i když jsme dosud bez větších výkyvů dlouhodobě jako největší hrozbu detekovali spyware Agent Tesla. Na kolik je tato situace ovlivněná současným geopolitickým děním a s tím související aktivitou útočných skupin, se pravděpodobně teprve ukáže. Z našich zkušeností jde pravděpodobně o klidové období před nějakou větší vlnou nových a úspěšnějších útoků,“ vysvětluje současný vývoj Jirkal.
Nepodceňujme zabezpečení svých přihlašovacích údajů
Hlavním cílem všech zmíněných útoků jsou především uživatelská hesla. Útočníci je po odcizení mohou zpeněžit na černém trhu nebo použít pro další útoky. Bezpečnostní experti tak opakovaně uživatelům doporučují nepodceňovat bezpečnou správu jejich přihlašovacích údajů. V případě útoku spywarem jsou nejvíce ohrožená ta hesla, která si uživatelé ukládají do svých internetových prohlížečů. Ty totiž nejsou před těmito útoky řádně zabezpečené.
„Z pravidelných průzkumů víme, že tvorba silných hesel a následně jejich bezpečné uchovávání je v Česku dlouhodobě podceňované. Silné heslo by mělo být složeno minimálně z deseti znaků jako jsou velká a malá písmena, číslice či speciální znaky, pokud to daná služba umožňuje. Složitější hesla si ale uživatelé potřebují zpravidla již někam zapsat a zde nejčastěji vzniká bezpečnostní mezera,“ říká Jirkal.
KOMENTÁŘE