Vybudování komplexní infrastruktury pro činnost Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) má dle nové koncepce 2021 - 2027 stát zhruba šest miliard korun.
Vybudování komplexní infrastruktury pro činnost Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) má dle nové koncepce 2021 – 2027 stát zhruba šest miliard korun.
Suma necelých šest miliard korun představuje náklady do roku 2027, do kdy chce kybernetický úřad nabrat plný počet plánovaných lidí, dostavět nové sídlo a realizovat další rozvojové plány.
Růstem o více než 100 {94956223523e30c8113a3a8d6a5ce4812a2cbdf57d9d14e19ce953758f5ce762} by se měl navýšit i počet zaměstnanců NÚKIB z stávajících 221 na 417. Zvednout by se měly i náklady na provoz úřadu či na personál. Vyplývá to z koncepce rozvoje úřadu do roku 2027, kterou NÚKIB zveřejnil online. Utajovanou verzi koncepce loni v srpnu schválila vláda.
„Kybernetická bezpečnost je relativně nový obor a prakticky po celém světě se řeší, jak jej uchopit na státní úrovni. Z dosavadních zkušeností a reakcí našich zahraničních partnerů je zřejmé, že Česká republika se vydala správnou cestou. Ale teď je nutné náš stále ještě nový úřad dobudovat a nadále rozvíjet spolu s tím, jak se vyvíjejí rizika v kyberprostoru i v oblasti informační bezpečnosti,“ uvedl ředitel úřadu Karel Řehka.
Dokument obsahuje mj. shrnutí všech povinností, které dnes NÚKIB plní na základě zákona o kybernetické bezpečnosti, zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a dalších norem. NÚKIB nyní stojí na třech hlavních pilířích činnosti. Jsou jimi kybernetická bezpečnost, ochrana utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech a veřejně regulovaná služba poskytovaná systémem Galileo. Dalšími důležitými oblastmi činnosti jsou osvěta, vzdělávání, výzkum a vývoj.
Agenda úřadu ale poroste. V oblasti kybernetické bezpečnosti lze podle NÚKIB očekávat nárůst počtu incidentů i růst jejich sofistikovanosti. Zároveň bude přibývat takzvaných povinných osob podle zákona o kybernetické bezpečnosti, protože kontinuálně roste počet systémů, jejichž ohrožení by znamenalo ohrožení celé společnosti. Na scénu pak přicházejí i zcela nové technologie, jako jsou například 5G sítě, které kromě řady výhod přinášejí i nová rizika. Tento vývoj si podle úřadu žádá posílení kapacit nejen technických, ale také v oblasti regulace, kontroly, cvičení, vzdělávání, mezinárodní spolupráce či analytiky.
Z koncepce do budoucna tak vyplývá, že by se měly zvedat počty zaměstnanců i s tím spojené výdaje. Úřad měl v roce 2020 221 zaměstnanců, letos by jich mělo být 269, v roce 2025 365 a v roce 2027 už 417. S rostoucím počtem pracovníků porostou i náklady na personál, a to ze 189 milionů korun v roce 2020 na 356 milionů v roce 2027. Růst mají i náklady na provoz, a to ze 138 milionů v roce 2020 na 207 milionů v roce 2027. Celkové výdaje počítají i investicemi, kdy nejvyšší miliardové by měly být v letech 2024 až 2025, tehdy je v plánu obnova technické infrastruktury.
„Schválená koncepce představuje náš jízdní řád na následujících sedm let včetně výhledu na další období. Zároveň popisuje hrozby a trendy, s nimiž se moderní stát bude muset umět vypořádat a na které se musíme začít připravovat už teď,“ uvedl Řehka.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost funguje od roku 2017, novelou zákona se vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Začínal se 118 zaměstnanci.
Zdroj: NÚKIB
KOMENTÁŘE