České školství vychová málo softwarových inženýrů, ti přitom vydělají i 10 tisíc denně

České školství vychová málo softwarových inženýrů, ti přitom vydělají i 10 tisíc denně

České školství vychovává málo softwarových inženýrů, ti přitom mohou vydělat přes 10 tisíc denně.

ÚZSVM: Z prodeje majetku v elektronických aukcích získal stát skoro miliardu
Tržby Lentiamo – býválé VašeČočky.cz – vzrostly o 6 % na 790 milionů Kč
Plzeň v živém provozu otestuje autonomní tramvaj, využije 5G síť
Právo v ICT: Novela zákona o elektronických komunikacích

Ve zdejších R&D centrech chybí tisíce IT a elektrotechnických expertů. Důvodem je rostoucí počet projektů situovaných do České republiky i nedostatečně pružné školství.

Firmy proto musí i nadále spoléhat na inženýry z ciziny. I přes vyšší náklady se jim však jejich nábor vyplácí.

S postupným oživováním ekonomiky dochází k dalšímu růstu poptávky po odbornících do výzkumných a vývojových projektů, který byl v nedávné době utlumen kvůli nejistotám spojeným s pandemií a jejími následky. Zcela nové digitalizační projekty a rozvoj stávajících aktivit výrazně zvyšuje poptávku po softwarových inženýrech a zkušených vývojářích. Cena těch nejlépe honorovaných pozici na pracovním trhu přitom překračuje 10 tisíc korun za den.

Nedostatek odborníků je tak zásadní, že jej Česká republika není a v nadcházejících letech nebude schopna vykrýt absolventy zdejších vysokých škol. České vysoké školství totiž na moderní trendy a požadavky pracovního trhu reaguje jen velmi pomalu, což se projevuje nejen na nedostatečném počtu absolventů s relevantním vzděláním, ale i na nízkém hodnocení zdejších univerzit ve srovnání se světovou špičkou. Ze dvou mezinárodních srovnání univerzit vyplývá, že zatímco žebříčkům světových univerzit kralují Oxford, Stanford a Cambridge, tak z českých je nejvýše hodnocená Univerzita Karlova, která v jednom žebříčku zaujímá 266. místo a v druhém sdílenou 401.-500. pozici.

„I když se situace lepší, náplň studia moderních technických oborů je stále do značné míry neaktuální. Vývoj je totiž příliš rychlý na to, aby mu školy stihly přizpůsobovat své plány. Absolventi navíc stále nejsou dostatečně jazykově vybaveni, jen málokdy měli možnost zúčastnit se zahraničních stážích, nemají za sebou relevantní odbornou praxi ani výzkumné aktivity a nebyli v kontaktu s nejmodernějšími poznatky a technologiemi. Teprve po nástupu do svého prvního zaměstnání se začínají učit to, co ve skutečnosti budou potřebovat v praxi a dohánějí to, s čím většina jejich zahraničních kolegů již rovnou přichází ze školy,“ říká Illya Pavlov, ředitel společnost Acamar, která poskytuje konzultace a R&D týmy pro vývojové projekty v České republice.

Problém začíná už na středním stupni škol

Absolventů technických oborů je málo i proto, že z hlediska kvality šla dolů i úroveň sekundárního školství. Bez matematiky a fyziky se na technickou školu uchazeč buď nedostane nebo nepřekročí hranice prvního semestru. „Situace se nezlepší, pokud se budeme ohlížet na nejméně nadané studenty a náročnost výuky jim přizpůsobovat. Tento trend postihl již téměř celou Evropu,“ říká Illya Pavlov. Letos například u státních maturit v ČR didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 % studentů, tedy každý šestý, a s výjimkou loňského roku se neúspěšnost v matematice dlouhodobě držela mezi 20-23,5 %.

Zahraniční odborníci řešením

Firmy musí situaci stále častěji řešit náborem ze zahraničí, a to i za cenu vyšších nákladů. Zahraniční expert podle Illyi Pavlova nebude levnější, ale důležité je, že vůbec bude: „Spousta firem nepočítá s ušlým ziskem a neuskutečněnou příležitostí. Jeden vysoce kvalifikovaný pracovník v IT oboru přináší jednotky milionů příjmů ročně. V okamžiku, kdy toho člověka nemáte, tak nemáte ani ty příjmy.“ Odborníci původem ze zahraničí mohou dokonce pracovat na dálku a je možné z nich postavit celé týmy. I v době covidové v Acamaru najímali lidi a začleňovali je na dálku do projektů s podmínkou, že relokace nastane v nejbližším možném příznivém okamžiku.

„Na východ od ČR je zatím absolventů se znalostmi matematiky a dalších souvisejících oborů mnohem víc, protože tamní školství ještě nezasáhlo snížení úrovně vzdělání. Tamní absolventi jsou navíc ochotní jít do zahraničí,“ přibližuje Illya Pavlov a pokračuje: „Nejzdatnějšími programátory jsou Rusové, Bělorusové, Kazaši či Uzbekové. Ti jsou vůbec velice houževnatí, otevření, citliví a nesmírně prozíraví lidé. Hovoříme z vlastní zkušenosti, máme jich několik na projektu.“

Podle informací asociace podnikových služeb ABSL už dnes v oboru IT a podnikových služeb působí ze 45 % cizinci, za poslední 2 roky jejich podíl stoupl o 10 procentních bodů. Tři čtvrtiny cizinců jsou ze zemí EU. V současné době přitom již tento progresivní a rychle rostoucí obor v ČR zaměstnává téměř desetinu všech zdejších cizinců, kterých Ministerstvo vnitra ČR eviduje kolem 660 tisíc.

Nejlépe honorované pozice ve vývoji softwaru

Vývojáři Front-End (nikoliv kodéři) se znalostí Javascriptu (React, Angular) 8-12 tisíc Kč denně

Softwaroví inženýři DevOps se znalostí Python/Java pro CI/CD automatizaci 10-12 tisíc Kč denně

Vývojáři Java se znalostí AWS/Azure 8-10 tisíc Kč denně

Softwaroví inženýři se znalostí AWS/Azure, Docker, Kubernetes 8-12 tisíc Kč denně

Softwaroví inženýři pro UX/UI se znalostí React či Angular 10-12 tisíc Kč denně

Zdroj: Acamar, červenec 2021

QS World University Rankings 2022

1 Massachusetts Institute of Technology (MIT) 100

2 University of Oxford 99,5

3-4 Stanford University 98,7

3-4 University of Cambridge 98,7

5 Harvard University 98

6 California Institute of Technology (Caltech) 97,4

7 Imperial College London 97,3

8-9 ETH Zurich – Swiss Federal Institute of Technology 95,4

8-9 UCL (Londýn) 95,4

10 University of Chicago 94,5

266 Univerzita Karlova 37,1

373 VŠCHT 29,6

403 ČVUT 27,9

The Times Higher Education World University Rankings 2021

Studentů Studentů na zaměstnance

1 University of Oxford 20 774 11,1

2 Stanford University 16 223 7,4

3 Harvard University 21 261 9,3

4 California Institute of Technology 2 238 6,3

5 Massachusetts Institute of Technology 11 276 8,4

6 University of Cambridge 19 370 11,0

7 University of California, Berkeley 39 918 19,8

8 Yale University 12 910 6,0

9 Princeton University 8 091 8,0

10 University of Chicago 14 292 5,9

401-500 Univerzita Karlova 47 406 12,8

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 0