Východní Evropy posílá do techniky na obranu 32 % rizikového kapitálu

Deset zemí na východním křídle Evropy dnes dává na obranu větší podíl HDP než Spojené státy i průměr NATO a rizikový kapitál jde za nimi. Jde o Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Česko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko, souhrnně označované jako Tough Ten.

Vyplývá to z nové zprávy, kterou připravily Dealroom, Resilience Media a šest fondů rizikového kapitálu. Od roku 2024 putovalo 32 % veškerého rizikového kapitálu v regionu do takzvaného „tough tech“. Tím zpráva myslí technologie pro obranu, bezpečnost a odolnost, které odpovídají prioritním potřebám NATO. Ve zbytku Evropy je ten podíl poloviční a v USA čtvrtinový.

Do začátku října získaly firmy z tohoto segmentu zhruba 1,7 miliardy dolarů (cca 37 miliard korun). Za celý rok 2026 by to podle odhadu mělo být rekordních 2,3 miliardy dolarů (cca 50 miliard korun), tedy víc než dvojnásobek loňských 994,5 milionu dolarů (cca 21,7 miliardy korun).

Země Tough Ten letos vydají na obranu v průměru 3,3 % HDP. Před deseti lety to bylo méně než polovina. Nejvíc z celé Aliance dává Litva, a to 5,4 % HDP. Spolu s Estonskem, Lotyšskem a Polskem už dnes překračuje hranici 3,5 % HDP na základní obranné výdaje, kterou NATO stanovilo pro rok 2035. Splnily ji tak skoro o deset let dřív. Díky přílivu peněz se tough tech stal jedním z hlavních trhů rizikového kapitálu v regionu.

Hlavní zjištění zprávy

• Letošním skokanem je vesmír, za ním protidronová obrana. Vesmírné firmy letos získaly víc než za předchozích šest let dohromady. Největší transakce jsou kolo série F finského poskytovatele satelitních dat ICEYE v hodnotě přes 1 miliardu eur (cca 24 miliard korun), z toho 450 milionů eur (cca 11 miliard korun) nového kapitálu, a investice 205 milionů dolarů (cca 4,5 miliardy korun) do bulharského výrobce satelitů EnduroSat na rozšíření výroby v Evropě a USA. Firmy vyvíjející protidronovou obranu letos zatím získaly 89,5 milionu dolarů (cca 2 miliardy korun), hlavně díky dvěma velkým kolům firem TYTAN a FT. To je 93 % všeho, co segment získal od roku 2020. Kvůli narušování evropského vzdušného prostoru drony se z okrajové schopnosti stala naléhavá nákupní priorita. Víc peněz přitahují i výrobci dronů: letos získali v sedmi kolech 21,7 milionu dolarů (cca 470 milionů korun), skoro 40 % všeho, co získali od roku 2020.
• Technologie z regionu odpovídají na potřeby fronty. Produkty z regionu se ve spolupráci s Ukrajinou testují přímo v boji. Lotyšské firmy získaly zakázky na 17 000 dronů, ukrajinské konstrukce se začínají vyrábět ve Finsku a Rumunsku a Polsko plánuje vyrábět 10 000 interceptorů ročně. Finský ICEYE, dnes oceňovaný na víc než 10 miliard eur (cca 243 miliard korun), dodal Polsku za necelých dvanáct měsíců radarové satelity, nad kterými má Polsko plnou kontrolu
• Trh roste a táhnou ho kola série B a C. Když pomineme vesmírné a kvantové technologie, region letos už překonal celý rok 2025, a to bez jediné megatransakce. Na kola série B a C, tedy růstové financování firem s hotovým produktem a prvními zákazníky, připadá téměř devět z každých deseti investovaných dolarů. Estonsko svůj objem investic skoro ztrojnásobilo a Slovensko letos získalo víc než ve všech předchozích letech dohromady. Zpráva napočítala v deseti zemích 170 tough tech startupů financovaných rizikovým kapitálem. Jejich souhrnná hodnota je zhruba 21,8 miliardy dolarů (cca 477 miliard korun).
• U stolu je místo pro nové hlavní investory. Region letos získal zhruba čtyřikrát víc peněz než v roce 2022, a to od poloviny investorů (57 oproti 113). Domácí investoři dnes dodávají polovinu všech peněz pro tough tech. Mezery jsou ale zřetelné. Pozemní robotika od roku 2020 získala méně než milion dolarů (cca 22 milionů korun) a v námořní robotice zpráva nezaznamenala jediné kolo. A to přesto, že bezposádkové systémy na souši i na moři mění na Ukrajině podobu války.