Lidé v nesvobodných zemích čelí většímu riziku kyberútoků

DomůKyberbezpečnost

Lidé v nesvobodných zemích čelí většímu riziku kyberútoků

Zpráva Avastu Digital Wellbeing Report ukazuje, že s rostoucí digitální svobodou klesá riziko kyberútoků. Transparentnost ochrany soukromí je paradoxně problém ve svobodném i nesvobodném světě

INFO: v Google Play 47 adware aplikací
Avast: za úniky dat ze sociálních sítí může scraping
Kyberzločin v pandemii bobtná. S tím ale i růst tržeb Avast na 15 miliard
Weby na systémech WordPress a Joomla se šíří škodlivá kampaň FakeUpdate

Zpráva Avastu Digital Wellbeing Report ukazuje, že s rostoucí digitální svobodou klesá riziko kyberútoků. Transparentnost ochrany soukromí je paradoxně problém ve svobodném i nesvobodném světě.

Pandemie covidu-19 zasáhla všechny uživatele internetu. Světem se šířilo dosud nevídané množství dezinformací, útočníci zaplavili neznalé uživatele podvody a kyberútoky a některé vlády se uchýlily k autoritářským praktikám. Ve zprávě Avast odhaluje, že lidé žijící v zemích s vyšší mírou digitální svobody jsou méně ohrožení kyberútoky. Čelí však stejnému nedostatku transparentnosti v oblasti ochrany soukromí jako lidé ze zemí s méně svobodným internetem.

„Zjistili jsme, že s rostoucí mírou omezení online svobody občanů roste i riziko, že se lidé stanou obětmi kyberútoků. Nesvobodné země mají často také nižší HDP, což vede k tomu, že jejich obyvatelé používají starší systémy náchylnější na útoky a volně dostupný, nebo dokonce nelegální software, který bývá méně bezpečný. Nicméně i státy s vyšší digitální svobodou čelí častým kyberútokům. Na všechny země – svobodné i nesvobodné – pak ještě čeká mnoho práce v oblasti ochrany soukromí,“ vysvětluje generální ředitel Avastu Ondřej Vlček. „K řešení těchto problémů jsou potřeba inovace v oblasti kyberbezpečnosti a služeb digitální důvěry, abychom zvýšili bezpečnost a transparentnost pro všechny.“

Méně digitální svobody, více kyberútoků

Zatímco riziko, že se lidé žijící ve svobodných zemích stanou obětmi útoků je 30 %, v částečně svobodných a nesvobodných zemích je to o 6 % více. To může souviset s vyšší mírou porušování autorských práv, zákazem šifrovacích služeb, rozsáhlým státním dohledem, shromažďováním dat a cenzurou, což ukazuje nepřímou úměru mezi oficiálním  indexem internetové svobody Freedom on the Net podle Freedom House a mírou rizika kybernetického útoku. Nesvobodné země mívají navíc nižší HDP, takže jejich občané častěji používají například stránky s torrenty, aby se bez placení dostali k obsahu, hrám a filmům. Tyto nedůvěryhodné zdroje je mohou vystavit vysokému množství online rizik.

Riziko, že se lidé stanou obětí kyberútoku v deseti nejsvobodnějších zemích světa (seřazeno od nejvíce svobodné země po méně svobodné): Riziko, že se lidé stanou obětí kyberútoku v deseti nejméně svobodných zemích světa (seřazeno od nejméně svobodné země po více svobodné):
  1. Island 33,2 %
  2. Estonsko 30,8 %
  3. Kanada 26,9 %
  4. Kostarika 27,6 %
  5. Tchaj-wan 36,6 %
  6. Německo 24,1 %
  7. Francie 27 %
  8. Velká Británie 24,4 %
  9. Gruzie 33,6 %
  10. Itálie 23,9 %
  1. Čína 46,8 %
  2. Myanmar 33,7 %
  3. Vietnam 43,3 %
  4. Saudská Arábie 33,9%
  5. Pákistán 40,2 %
  6. Egypt 44,7 %
  7. Spojené arabské emiráty 36,1 %
  8. Etiopie 43,2 %
  9. Venezuela 37,5 %
  10. Uzbekistán 32,9 %

Barevná škála: <30 %; <40 %; >40 %

Výzkumníci Avastu dále zjistili souvislost mezi stářím používaných operačních systémů a rizikem, že se obyvatelé stanou oběťmi kyberútoků. Porovnáním pořadí v indexu Freedom on the Net s interními daty Avastu lze vyvodit, že v bohatších zemích nacházejících sev indexu  výše, včetně Německa, Francie a Velké Británie, mají uživatelé častěji aktuální operační systémy, které je mohou lépe chránit před kybernetickými útoky. Naopak země, které v indexu Freedom on the Net dosáhly nižšího skóre, jako je Indonésie, Turecko a Bělorusko, mají v průměru nižší HDP na obyvatele. Jejich obyvatelé zároveň častěji používají zastaralejší operační systémy, což zvyšuje riziko kybernetického útoku. Pouze 28 % uživatelů ve svobodných zemích stále používá zastaralé operační systémy. Naopak v částečně svobodných zemích je používá 38 % procent uživatelů a v nesvobodných zemích je toto číslo podle indexu Freedom on Net ještě vyšší (41 %).

Ochrana soukromí není dostatečná

Zpráva Avastu také ukazuje, že na ochranu soukromí obecně více dbají svobodné země, jejichž webové stránky (podle indexu Freedom on the Net) obsahují zásady ochrany osobních údajů častěji (70 %) než webové stránky v částečně svobodných (52 %) a nesvobodných zemích (47 %). I když jsou zásady ochrany osobních údajů rozšířenější ve svobodných zemích, nezdá se, že by existovala přímá souvislost mezi jejich jednoznačností a srozumitelností a úrovní online svobody v těchto zemích. Pouhá přítomnost politiky ochrany soukromí v dané zemi nemusí stačit k tomu, aby jejím občanům zaručila dostatečnou ochranu soukromí.

„Směrnice regulující ochranu soukromí, jako je GDPR v Evropě a CCPA v Kalifornii, vyžadují, aby uživatelé byli informovaní o tom, jak jsou jejich data používána, což má vést k větší transparentnosti. Pokud jsou ale zásady ochrany osobních údajů napsány vágně a nesrozumitelně, tento cíl se v podstatě míjí účinkem,“ říká Vlček.

Průměrná srozumitelnost zásad ochrany osobních údajů v angličtině v deseti nejsvobodnějších zemích (vyšší číslo je lepší): Průměrná srozumitelnost zásad ochrany osobních údajů v angličtině v deseti nejméně svobodných zemích (vyšší číslo je lepší):
  1. Island 49 %
  2. Estonsko 48 %
  3. Kanada 45 %
  4. Kostarika 46 %
  5. Tchaj-wan 45 %
  6. Německo 49 %
  7. Francie 46 %
  8. Velká Británie 48 %
  9. Gruzie 48 %
  10. Itálie 44 %
  1. Myanmar 47 %
  2. Vietnam 49 %
  3. Saudská Arábie 46 %
  4. Pákistán 48 %
  5. Egypt 48 %
  6. Spojené arabské emiráty 46 %
  7. Etiopie 48 %
  8. Venezuela 48 %
  9. Rusko 46 %
  10. Bahrajn 46 %

Metrika: <46 % jsou velmi složité k porozumění; 46 %-58 % jsou složité k porozumění. Data pro nejméně svobodnou zemi, Čínu, a pro desátou nejméně svobodnou zemi, Uzbekistán, nebyla hodnocena a proto nejsou v této tabulce zahrnuta.

Studie navazuje na zprávu Avastu Digital Citizenship Report ze září 2021, která zkoumala postpandemické chování uživatelů na internetu a je součástí snah Avastu pochopit, jak můžeme zlepšit naše online životy.

Celou zprávu Avast Digital Wellbeing Report najdete zde: https://press.avast.com/cs-cz/digital-wellbeing-report

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 1