V Česku má sice k mobilnímu signálu přístup 99 % populace, zároveň ale pokrývá jen 63 % území. V následujících čtyřech letech by situaci mělo změnit až 600 nových vysílačů v takzvaných bílých místech s horším pokrytím.
V Česku má sice k mobilnímu signálu přístup 99 % populace, zároveň ale pokrývá jen 63 % území. V následujících čtyřech letech by situaci mělo změnit až 600 nových vysílačů v takzvaných bílých místech s horším pokrytím.
Pro tyto oblasti je často typická nižší návratnost investice, operátoři proto budou několik stovek míst vzájemně sdílet. Data z března ukazují, že nejvíce oblastí k dokrytí se aktuálně nachází ve Středočeském kraji. Modernizace sítě a výstavba nové infrastruktury se zároveň může přímo dotknout i majitelů aktuálně fungujících starších stožárů a vysílačů, kteří tato zařízení pronajímají operátorům.
V tuzemském prostředí se pravidelně objevuje informace o 99 % pokrytí mobilním signálem, to se však týká populace. V případě území je mobilní sítí aktuálně pokryto 63 % Česka, přičemž ne vždy konzistentně. To vysvětluje výpadky v řadě menších tuzemských obcí, ale i složitější telefonické spojení v horských, řídce osídlených či pohraničních oblastech, kam lidé míří spíše sporadicky, nebo kde je členitější terén.
I kvůli tomuto aspektu se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) spolu s tuzemskými operátory v loňském roce dohodnul na postupném dokrytí sítě a zaměření na tzv. bílá místa. Takto se označují právě zmíněné oblasti bez signálu, přesněji lokality, kde pokrytí obyvatelstva není vyšší než 97 %. Celkem by takových oblastí do konce roku 2030 mělo být dokryto 600, přičemž na každého operátora by měla připadat třetina.
Nejvíce míst k dokrytí eviduje Středočeský kraj
V seznamu míst s nedostatečným pokrytím, který Český telekomunikační úřad vydal před dvěma lety, byly nejčastěji zmiňovány oblasti okolo Benešova, Pelhřimova či Příbrami. U každého z měst se objevovalo okolo 50 bílých míst. „V aktuálním seznamu z konce letošního března, do kterého jsou další oblasti postupně doplňovány, je nejvíce míst – celkem 16 – spojeno s okresy Domažlice a Žďár nad Sázavou. Pro oba dokumenty pak možná překvapivě platí, že nejčastěji se v nich neobjevují oblasti v pohraničí, ale ve Středočeském kraji. Celkově se jejich počet blíží 300 míst,“ uvedla Veronika Valášková Friedrichová, generální ředitelka společnosti Telecom IP ČR, která se zabývá nákupem a správou nemovitostí s telekomunikační infrastrukturou.
Operátoři podle ní v této oblasti nečelí jednoduchému úkolu. Dokrývání bílých míst je totiž investičně náročné, často technicky komplikované a mnohdy se týká oblastí, kde návratnost není zdaleka tak rychlá jako ve velkých městech. „Dříve získání povolení k výstavbě trvalo roky, v poslední době se však proces zrychlil, v průměru nyní zabere zhruba jeden rok. Samotná výstavba pak trvá v horizontu měsíců. Nejrychlejší instalace jsou na střechách, vodojemech či komínech. Nejdelší čas pak zaberou samostatné vysílače. V mnoha regionech vidíme rapidní výstavbu, například u páteřní dálnice D3,“ doplnila generální ředitelka Telecom IP ČR.
Bílých míst je výrazně více než 600
Kromě dostupnosti signálu by se v takzvaných bílých místech měla zlepšit i základní až střední kvalita mobilního připojení. „Zároveň je však potřeba jedním dechem dodat, že i po tomto dokrytí mohou některé obce zůstat jednoduše bez signálu, bílých míst je totiž v rámci Česka ještě výrazně více než 600,“ doplnila Veronika Valášková Friedrichová.
Jedním z důležitých aspektů dohody je proto také to, že na dalších 300 místech by měli operátoři novou infrastrukturu nejen postavit, ale také vzájemně sdílet. „Úzce to souvisí i se zmíněnou horší návratností v bílých místech. Stát proto společně s regulátorem a operátory hledá různé cesty, jak pokrytí dál zlepšovat a zároveň využívat modely infrastruktury, které dávají ekonomický smysl. Obecně se pak lze domnívat, že sdílení stožárů by mohlo být jedním z trendů nejbližší budoucnosti. Zatímco v minulosti jsme se mohli setkat dominantně s tím, že konkrétní vysílač provozoval pouze jediný operátor, vývoj nejen na českém trhu, ale i v zahraničí ukazuje, že případů sdílení infrastruktury přibývá,“ doplnila generální ředitelka Telecom IP ČR.
Vliv změn na vlastníky stávajících vysílačů
Nejen sdílení, ale především modernizace sítě a s tím spojená stavba nové infrastruktury, může být důležitým aspektem pro některé vlastníky stožárů či pozemků, na kterých se aktuálně nachází starší funkční vysílače. „Pokud se však v okolí této lokality plánuje stavba nového vysílače, může v brzké době vzniknout otázka, zda operátor bude ještě potřebovat držet ten dosavadní,“ řekla generální ředitelka Telecom IP ČR. Metodika ministerstva průmyslu a obchodu totiž výslovně počítá i s ukončením pronájmu v případě nepotřebnosti.
Podle Veroniky Valáškové Friedrichové tedy ve finále nebude v bílých místech působit jen jeden subjekt. „Očekáváme prosazení modelu sdílené infrastruktury s individuálními službami operátorů. Může to být jeden z nejpraktičtějších způsobů, jak dále zvýšit kvalitu signálu v České republice a rozšířit dostupnost moderního mobilního připojení i tam, kde dnes stále chybí,“ uzavřela.
KOMENTÁŘE