Český stát zřejmě bude dle soudního rozhodnutí Mironetu platit rekordní odškodné za protiprávní policejní zásah.
Český stát údajně bude dle soudního rozhodnutí Mironetu platit rekordní odškodné za protiprávní policejní zásah. Mironet vyzývá, ať veškeré náklady uhradí Microsoft.
Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí sporu byl Mironet v nárocích úspěšný. Ministerstvo spravedlnosti svými opakujícími se návrhy podle Mironetu zbylou část sporu neúměrně prodlužuje, ale i prodražuje. S přihlédnutím k zákonným úrokům z prodlení a nákladům mnohaletého řízení se celková výše odškodnění vyšplhala dle údajů Mironet na 1,5 miliardy Kč.
„Pro Mironet má klíčový význam, že se stát nechová jako řádný hospodář, kdy již dříve vyplacené náhrady škody nevymáhá po společnosti Microsoft, která svým zjevně zavádějícím obviněním vůči Mironetu uvedla policii v omyl a zneužila Policii k dosahování svých obchodních cílů. V důsledku následné medializace celé kauzy Microsoft v roce 2000 významně navýšil v ČR prodeje svého softwaru, což dle zjištěných informací také umožnilo kariérní postup generálnímu řediteli české pobočky Microsoftu Janu Mühlfeitovi, aby se stal členem nejvyššího celosvětového vedení společnosti,“ uvádí Veronika Sekotová, mediální zástupce Mironetu.
Co se stalo v roce 2000
Dne 17. května 2000 provedla Policie ČR rozsáhlý zásah v pražských pobočkách společnosti Mironet. Policisté zabavili veškeré počítačové vybavení i veškerá firemní data včetně záloh.
Ve vyjádření Mironetu v tiskové zprávě ze dne 20.4. 2026: „Zásah byl iniciován na základě trestního oznámení advokátní kanceláře zastupující společnost Microsoft, jejíž pracovníci nepravdivě sdělili policii, že Mironet od Microsoftu neodebírá žádný software a že se jedná o firmu proslulou pálením nelegálních kopií ve velkém. Ve stejné době přitom Mironet dostával od Microsoftu pravidelné reporty o množství prodaného softwaru. Byl tedy jeho obchodním partnerem, který software Microsoftu nakupoval přes velkoobchod ProCa. Ze spisu dále vyplývá, že Microsoft předložil nepravdivý znalecký posudek, který fingoval škodu na počítači ve výši 17 000 Kč – a právě tato manipulace fakticky spustila vyšetřování v rozsahu, který rychle rostoucí společnost Mironet ochromil.
Policie tyto nepravdivé náležitosti před Mironetem i veřejností utajovala, naopak veřejnosti aktivně sdělovala zavádějící informace, které Mironet mediálně poškozovaly. Pravý obsah policejního spisu se Robert Novotný, majitel společnosti Mironet, dozvěděl až několik let po ukončení vyšetřování – ve chvíli, kdy si soud v rámci prokazování výše škody vyžádal kompletní spisový materiál od Policie ČR.
Vztah mezi Mironetem a Microsoftem byl napjatý již delší dobu – Mironet odmítal podepsat smlouvu o marketingové spolupráci „nahé PC“, v níž by byl vázán inzerovat počítače s předinstalovaným softwarem Windows. Naopak v říjnu 1999 na výstavě INVEX uvedl na trh první počítače obsahující tehdy začínající systém Linux.
Přestože Policie ČR zabavila techniku v květnu 2000, sdělení obvinění odkládala 9 měsíců až na 8. února 2001, aby Robertovi Novotnému neumožnila nahlédnout do spisu. Po zahájení trestního stíhání dostal Robert Novotný lhůtu 14 dní na doložení oprávněnosti užívání více než 400 zjištěných různých softwarů na zabavených počítačích, a to nabývacími doklady pořízenými do května 2000, což ve stanovené lhůtě doložil, přesto mu Policie ČR zabavenou techniku a data nevrátila. Ústavní soud již 13. března 2002 konstatoval porušení ústavně zaručených práv Roberta Novotného a nařídil vrátit zabavené věci. Rozhodnutí Ústavního soudu však kromě vrácení zabavených věcí na vyšetřování nemělo vliv a zabavená data i technika byla již zastaralá a pro firmu nepoužitelná.
Trestní stíhání po čtyřech letech bylo zastaveno v roce 2003 proto, že Robert Novotný se žádného trestného činu nedopustil. Mediálně ze strany orgánů činných v trestním řízení bylo toto prezentováno jinak, což Mironet poškozovalo na mnoho let i po ukončení policejního stíhání,“ uvedla Veronika Sekotová, mediální zástupce Miornetu.
Jak zásah poškodil Mironet
Dle Mironetu byla firma v době policejního zásahu jedním z největších prodejců počítačů a elektroniky v České republice s více než 20 pobočkami, nejlépe hodnocenou tuzemskou značkou počítačů a s obratem přibližně 2,5× vyšším, než tehdy měla dnešní Alza. Negativní publicita, ztráta důvěry a takřka čtyřleté vyšetřování dle jejího vyjádření výrazně omezily podnikatelskou činnost společnosti. „Po skončení vyšetřování měla společnost 8× menší obrat než Alza a 3× menší obrat než CZC. E-shop mohl být spuštěn až v roce 2003, po skončení vyšetřování. V letech 2007–2008 projevili zahraniční investoři zájem o koupi předních českých e-shopů – od akvizice Mironetu nakonec ustoupili, přičemž jako důvody výslovně uvedli menší velikost firmy oproti konkurenci a reputační poškození způsobené policejním zásahem,“ stojí v tiskové zprávě Mironetu.
Výše odškodného
„U soudu náhrada škody byla rozdělena na několik samostatných sporů: Pravomocně uzavřené spory se týkaly škod na majetku a znehodnocení ochranné známky Mironet. Nezávislý znalec určený soudem na základě návrhu státu zkoumal vývoj Mironetu před a po zásahu a stanovil škodu na ochranné známce ve výši přes 200 mil. Kč. Mironet v daném sporu žaloval proto 18 mil. Kč (plus úroky), proto mu nemohla být přiznána vyšší částka. Celkem bylo v roce 2014 pravomocně vyplaceno 23,5 mil. Kč.
Dosud neuzavřené spory se týkají ušlého zisku a snížení hodnoty podniku, žalovaná částka je celkem 626 608 467 Kč a úroky. Z toho ušlý zisk 143 007 257 Kč (úrok dnes 163 088 014 Kč, tzn. celkem 306 095 271 Kč) a snížení hodnoty podniku ve výši 483 601 210 Kč a úroky (úrok dnes 551 507 431 Kč, tzn. celkem 1 035 108 641 Kč). U dosud neuzavřených sporů včetně odměny za zastupování celková částka přesahuje 1,5 miliardy Kč.
V soudním řízení byla vyslýchána celá řada svědků z řad distributorů, vendorů (zástupců výrobců) v segmentu IT techniky a software, zástupců bank, novinářů. Následně znalci, včetně znalců určených soudem, zkoumali pravděpodobný vývoj ekonomických výsledků Mironetu na základě jeho vývoje před zásahem, během a po ukončení vyšetřování – a i znalec najatý státem konstatoval, že Mironet v důsledku policejního vyšetřování a nesprávného postupu státu natrvalo ztratil možnost patřit mezi největší české e-shopy, kam by jinak podle znalců vysoce pravděpodobně patřil.
V aktuálně doručeném rozsudku Obvodní soud pro Prahu 2 uznal jako opodstatněnou částku týkající se ušlého zisku, zbývající část nároku týkající se snížení hodnoty podniku soud zamítl z důvodu promlčení. Přestože byla zatím prokázána Mironetem menší část žalovaného nároku, jedná se o rekordní částku přiznanou českými soudy za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup státu.
Mironet se závěrem týkajícím se části promlčení nesouhlasí a podává odvolání. Jde přitom již o třetí rozhodnutí obvodního soudu v otázce promlčení – v obou předchozích případech odvolací soud závěr obvodního soudu zrušil. Mironet otázku promlčení považuje za snadno vyvratitelnou. Soud promlčení odůvodňuje tím, že firma dostala před policejním zásahem nabídku na odkup ochranné známky a sítě poboček, kdy zájemce o prodej v roce 2000 nakonec ustoupil. Mironet však poukazuje na to, že uplatňuje nárok na škodu zcela odlišné povahy – tu, která vznikla teprve v roce 2008, kdy se objevili zájemci o koupi e-shopu Mironet, tedy jiné části firmy a v jiném čase. Podle ustálené soudní praxe přitom promlčecí lhůta běží až od okamžiku, kdy škoda vznikla nebo kdy se o ní poškozený dozvěděl. Proto má Mironet za to, že ani tato část škody být promlčena nemůže,“ uvádí Mironet.
Postoj Mironetu: náklady má nést Microsoft, ne daňoví poplatníci
Mironet dlouhodobě vyzývá Ministerstvo spravedlnosti, aby vymáhalo způsobené škody po Microsoftu, jehož nepravdivá tvrzení celou kauzu způsobila. Ministerstvo se přes opakované výzvy odmítá seznámit s právním memorandem, které tuto cestu detailně popisuje.
„V podcastu Vojty Žižky zveřejněném 19. dubna 2026 se Robert Novotný rozhodl zveřejnit materiály, které odhalují nestandardní spolupráci společnosti Microsoft a Policie ČR. Zajímavou nově odhalenou informací je, že v rámci policejního vyšetřování byl vyslechnut zaměstnanec Microsoftu, který mimo jiné uvedl, že po medializaci policejního vyšetřování Mironetu Microsoftu výrazně narostly prodeje softwaru v ČR. Jan Mühlfeit, v té době generální ředitel české pobočky Microsoftu, byl v důsledku těchto zlepšených hospodářských výsledků povýšen a od roku 2000 se stal ředitelem celého regionu střední a východní Evropy a členem nejvyššího celosvětového vedení Microsoftu. Nutno dodat, že ten v době socialistického Československa pracoval jako zaměstnanec, nikoli pouhý spolupracovník Státní bezpečnosti, a v StB byl evidován pod krycím jménem Masopust.
Neúměrná délka soudního řízení je způsobena tím, že Obvodní soud pro Prahu 2 vychází vstříc jakýmkoli, navíc stále se opakujícím, návrhům Ministerstva spravedlnosti (resp. jeho Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). Ministerstvo zjevně usiluje o co největší prodlužování kauzy. K tomu využívá všech kliček v nedokonalých zákonech, které ministerstvo paradoxně samo navrhuje.
Když na dané Robert Novotný u soudu poukázal, zástupce úřadu argumentoval tím, že pouze jedná jako řádný hospodář. Stejný princip však úřad neuplatňuje při vymáhání již přiznaných škod po společnosti Microsoft. Odmítá se byť jen seznámit s již vypracovaným právním memorandem, připraveným JUDr. Pavlem Musilem od dubna 2015, podle kterého by se stát mohl škody po Microsoftu domáhat,“ popisuje tisková zpráva společnosti.
Ministerstvo spravedlnosti na danou výzvu uvedlo: „Odpovědnost státu za škodu způsobenou trestním stíháním je objektivní povahy, kdy stát odpovídá za výsledek bez ohledu na zavinění. Odpovědnost oznamovatele trestného činu by bylo možno dovodit jen tehdy, pokud by šlo fakticky o křivé obvinění, což se ale v daném případě zjevně nestalo.“ Mironet získal z utajované části policejního spisu materiály, z nichž lze podle právního memoranda dovodit, že se o křivé obvinění jednalo. Ministerstvo se s těmito materiály přes opakované výzvy odmítá seznámit. Mironet se rozhodl tyto materiály nyní zveřejnit.
Zdroj: TZ Mironet
KOMENTÁŘE