Kybernetické útoky nejsou v současnosti ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce.
Kybernetické útoky nejsou v současnosti ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce.
V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to dnes řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.
Akce pořádaná v konferenčním sále České národní banky se bude dnes a ve středu zabývat problematikou sítí páté generace, ochranou podmořských kabelů před kybernetickými hrozbami a cizím narušením, kybernetickým válčením či navyšováním společné odolnosti v kyberprostoru. Kintr zmínil jako klíčová témata dneška také kybernetické útoky doprovázejících konflikty na Ukrajině a v Gaze a útoky organizované Čínou, Ruskem, KLDR a Íránem.
Bezpečnostní situace je dnes podle Kintra pod vlivem všech hrozeb bezprecedentní a nepředvídatelná. „Kybernetické útoky dnes nejsou nějakými ojedinělými činy v nějaké technickém prostoru. Autoritativní režimy je využívají jako součást svých hybridních kampaní k tomu, aby destabilizovaly demokracie, oslabily důvěru občanů v demokratické instituce či volební systémy,“ řekl.
Mezi další cíle kyberútoků patří destabilizace mezinárodního řádu, podkopání základních pravidel a hodnot, doplnil Kintr. „Jako NÚKIB nebo Česká republika se nedokážeme vyrovnat se vším. Musíme spolupracovat napříč hranicemi, kontinenty i sektory,“ uvedl. Ocenil, že do Prahy o tom přijeli debatovat nejen zástupci zemí EU a NATO, ale také z Austrálie, Singapuru, Tchaj-wanu či Japonska.
Pavel v úvodu konference označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů. V předtočené zdravici uvedl, že za jednu z výzev dneška považuje integraci umělé inteligence do oblasti kyberbezpečnosti, protože nabízí velké možnosti, ale také způsobí zranitelnost systémů. Zmínil také klíčovou roli kybernetické bezpečnosti v dnešních konfliktech, které se vedou i na „digitálním válečném poli“.
Náměstek generálního tajemníka NATO David van Weel zdůraznil význam soukromého sektoru pro kyberbezpečnost. „Kyberprostor spolu sdílejí soukromé firmy a vlády, je nemožné z této rovnice soukromý sektor vynechat,“ uvedl. Při ruské invazi na Ukrajinu se nutnost spolupráce soukromého a veřejného sektoru v kyberobraně ukázala naplno. Firmy hrály klíčovou roli v ochraně Ukrajiny proti kyberútokům, varovaly před hrozbami, případně zajišťovaly zálohu klíčových dat, dodal.
Neexistuje hranice mezi „vojenským“ a „civilním“ kyberprostorem, dodal van Weel. „Jsou spojené a musíme ochránit oba,“ zdůraznil. Apeloval proto na práci na odolnosti proti kyberhrozbám. „Při kvalitní přípravě nemusíte nutně dopředu vědět, kde se objeví příští hrozba. Musíme se připravit natolik, že k žádným narušením nedojde. A pokud ano, abychom se z nich rychle a plně vzpamatovali,“ řekl.
Zdroj: NUKIB, čtk
KOMENTÁŘE