e-Government: jen 50 % Čechů pošle státní správě formulář elektronicky

DomůVeřejná správa

e-Government: jen 50 % Čechů pošle státní správě formulář elektronicky

Jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu.Česko tak dle celoevropského indexu DESI zaostává za Ev

Huawei ve smartphonu nova 9 SE zaujme funkcemi
Bankovní malware MaliBot je hrozbou pro uživatele mobilního bankovnictví
Hi-tech: Autonomní dron na solární energii společnosti XSun
Mapy.cz mají nové letecké snímky. Aktualizována je Morava
Jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu.Česko tak dle celoevropského indexu DESI zaostává za Evropskou unií a zhoršujeme se.

Úroveň rozvoje e-governmentu v Česku sice předčí téměř všechny státy bývalého východního bloku, lépe je na tom jen Polsko. Za celoevropským průměrem indexu DESI ale výrazně zaostáváme. Jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu. Pro srovnání, v nejlepším Finsku se podíl vyšplhal na 94,4 %.

Češi v době karanténních opatření ve snaze omezit fyzický kontakt využívali více online služeb usnadňujících každodenní záležitosti. Komunikace přes internet by nyní mohla přinést též zjednodušení vztahu s úřady.

Česko je v evropském srovnání ve druhé polovině a zhoršuje se

Index digitální ekonomiky a společnosti DESI z dílny Evropské komise, hodnotící mimo jiné i stav e-governmentu, vedou severské státy a uzavírají ho země jihovýchodní Evropy. Česko se svými 62,4 body za průměrem EU (72 bodů) zaostává, oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo. „Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V severských zemích služba tzv. bankovní identity funguje už skoro 20 let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá 98 % lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ní ale i lidé ve věkové kategorii 61–70 let, a to v 82 % případů. „Například průměrný Nor použije tento nástroj více jak 170krát ročně. Norští občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120 milionech případů,“ vysvětlil Filip Haering, který za přípravu projektu bankovní identity zodpovídá v České spořitelně.

Bankovní identita i v Česku

Použití bankovní identity bude možné od příštího roku i u nás. Úřady mohou díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. „Je nutno říci, že toto může být jen začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ řekl Filip Haering z České spořitelny. Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat. Zmiňované riziko je přitom poměrně vážné, jen během prvního roku od zavedení GDPR v květnu 2018 bylo úřadům nahlášeno přes 89 000 případů.

Ve srovnání s celým světem jsme na 54. místě

Stav e-governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím indexu rozvoje zvaného EGDI, který vedou evropské země (77 bodů) a druhé místo zastává Amerika s 57 body. Evropa vede nejen v nabízených službách, ale i v jejich využívání. První místo obsadilo Dánsko (91,5 bodu) a poslední pak Somálsko s přibližně pěti body. Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-government pro vykazování daní z příjmu. Česko spadá s necelými 71 body mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-governmentu (2. nejvyšší kategorie). Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu (18. místo), a naopak nejhůře na tom jsme z hlediska online a elektronických služeb (86. místo). Celkově se Česko v žebříčku OSN umisťuje na 54. pozici.

Se státem příliš nekomunikujeme, nejaktivnější jsou mladí

Podle dat ČSÚ využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 % Čechů starších 16 let (nejčastěji ve věku 25 až 34 let, vysokoškolsky vzdělaní a ženy na rodičovské dovolené). Vyhledávání informací na webech státních institucí využívá jen 30 % Čechů. Přitom právě to je nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí. Proto lze říci, že Češi weby úřadů moc nevyužívají. Nejaktivnější je kategorie studentů starších 16 let a ve všech nejčastějších činnostech (vyhledávání, vyplňování a stahování formulářů) vedou ženy. Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by rozšíření služeb uvítalo 58 % uživatelů internetového bankovnictví a 40 % uživatelů mobilní aplikace.

 

Zdroj: DESI

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 0