Eurostat: průmyslové roboty má 6 % firem, v automotive dokonce 55 %

DomůByznys

Eurostat: průmyslové roboty má 6 % firem, v automotive dokonce 55 %

Množství firem, které využívají robotizaci, stoupá. Podle Eurostatu disponovalo v roce 2020 průmyslovými roboty už 6 % firem, v automobilovém průmyslu dokonce 55 %.

Ředitelství silnic a dálnic je už více než 24 hodin pod kyberútokem
Špionážní malware CloudMensis cílí na uživatele zařízení s macOS
Rok 2021: Sítě 5G přinesou nárůst kyberútoků na IoT zařízení
Niceboy přináší celou řadu nových Smart Home výrobků

Množství firem, které využívají robotizaci, stoupá. Podle Eurostatu disponovalo v roce 2020 průmyslovými roboty už 6 % firem, v automobilovém průmyslu dokonce 55 %.

Robotizace dokáže zvýšit efektivitu výroby a výrazně eliminovat chyby, kterých se může dopouštět lidská obsluha. V některých oborech je již požadavek na robotizovanou výrobu klíčový a firma, která ji nemá, je z výběrových řízení vyloučena. Přesto přetrvává názor, že jde u robotických pracovišť o velmi vysoké vstupní náklady, které se vrací jen pomalu a obtížně. Společnost Profika, která se zaměřuje na prodej CNC strojů a jejich automatizaci, se tento mýtus pokusila vyvrátit analýzou návratnosti investice.

Návratnost je pro uvažování o technologii klíčová

Nákup nového obráběcího stroje je především pro menší firmy zásadní investice, kterou zodpovědní pracovníci velice dobře zvažují. Klíčovým hlediskem se stává návratnost, tedy čas, za který technologie zaplatí vynaložené prostředky a začne naopak vydělávat. To vede k postupu, kdy se nakupující snaží cenu maximálně stlačit, takže osekává veškeré přidružené služby, které může stroj nabídnout, což se týká i odmítnutí robotizace. „Může se ale jednat o krátkozraké rozhodnutí, protože robotické pracoviště může efektivitu stroje navýšit do takové míry, že se v kombinaci s dalšími faktory investice vrátí dokonce i dříve, než nákup samostatného stroje,” uvádí Jakub Kaufman, který se v Profice robotizací zabývá.

Stačí i pouhé dva měsíce

Společnost Profika vypracovala modelovou analýzu, která dokumentuje návratnost obou strojů – s robotizací i bez ní. V úvahu vzala následující faktory:

  • Zvýšení efektivity výroby
  • Snížení počtu pracovníků pro robotizovanou výrobu (jeden operátor obslouží více robotických pracovišť)
  • Nutnost zaškolení, nebo případné zaměstnání odborného pracovníka
  • Náklady na provoz a servis robotizace
  • Využití ušetřené kapacity na další práci (robotické pracoviště je efektivnější a rychlejší)
  • Možnost zvýšení počtu pracovních směn.

Z výsledku modelové analýzy vyplývá, že, že nákup stroje rovnou s robotizací návratnost vstupní investice zvyšuje jen mírně (o 6,7 %). Pokud zůstává zachována efektivita výroby i počet pracovních směn, návratnost samotného stroje je 25,5 měsíců a návratnost stroje s robotizací 27,2 měsíce. Samotná robotizace se tak vrátí za necelé dva měsíce.

Naopak, při pokračování výroby po dosažení požadované dávky dochází k opačnému jevu – tedy návratnost stroje s robotizací je rychlejší (v modelové analýze rychlejší o 16,8 %), než při nákupu samotného stroje.

K maximálnímu zrychlení návratnosti dochází při nasazení robotizace a zároveň navýšení počtu směn (i když zpravidla dochází k navýšení počtu směn až po nějaké „záběhové“ době). V modelové analýze došlo ke zrychlení návratnosti o 48,6 %, tedy o skoro polovinu rychleji než při nákupu samotného stroje.

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 0