Expert na kyberbezpečnost popsal, jak probíhá kladení pastí na malwary

DomůKyberbezpečnost

Expert na kyberbezpečnost popsal, jak probíhá kladení pastí na malwary

Expert na kyberbezpečnost popsal, jak probíhá kladení pastí na malwary.

ESET: Nejčastějším terčem hackerů jsou hesla
Global PC Risk Report 2020: 15 % firemních počítačů je vystaveno riziku infekce malwarem
Studie: Česko je bezpečné, ale počet útoků na IoT roste
NÚKIB vydal doporučení pro boj proti ransomwaru
Expert na kyberbezpečnost v Praze! Popsal, jak nastražuje „pasti“. Prahu navštívil Doron Kolton, jenž stojí za unikátním systémem Deception for Post Breach Attacks.

V systémech nastražuje „pasti“ na malwary (jakýkoli typ škodlivého softwaru, který se snaží infikovat počítač či mobilní zařízení), díky nimž se výrazně zkracuje doba, během které mohou firmy malware objevit; ta se jinak běžně pohybuje v řádech měsíců.

Pravděpodobně jste zaznamenal zneužití dat, ke kterému došlo na Facebooku a nejspíš i dalších sociálních médiích, pro něž je to zásadní problém. Co si o tom myslíte?

Vše, co zveřejňujete na internetu, tam také zůstává. Nemůžete to odstranit. Ať už je to fotografie, něco, co se vám líbí, nebo jste něco okomentoval. Své dcery učím: nic, co zveřejníte na internetu, třeba fotografii na Instagramu, nemáte pod kontrolou. Nevíte, co se s tím stane, a i když si myslíte, že jste to smazali, někdo už to mohl zkopírovat, nebo společnosti, které informace spravují, už pravděpodobně provedly zálohu. Takže vše, co zpřístupníte, se stává veřejným. V tom je ten zásadní problém.

Pokud něco zveřejníte, automaticky souhlasíte s tím, aby si to někdo vzal a použil to?

Přečetl jste si někdy upozornění, které se zobrazí při registraci na takových webových stránkách? Já také ne.

A když si například smažete svůj facebookový účet, stále tam někde je?

Podle GDPR máte nyní právo na „zapomenutí“. Musí tedy odstranit veškerá vaše data, když o to požádáte.

Myslíte si, že například Instagram, Snapchat nebo Twitter jsou stejné jako Facebook?

Cíl mají společný. Chtějí vydělat peníze. Možná proto, že už jsem starší, nikdy nepochopím, proč někdo, kdo vyráží do jiného města na návštěvu, musí zveřejňovat fotografie na Facebooku. Jedna z mých kamarádek, která pracuje jako sociální pracovnice, mi řekla: „Nerozumím té myšlence mít 5 000 přátel. Máš 3 nebo 5 přátel, nikdy 5 000“.

Proč je zneužití osobních informací momentálně takový zásadní problém?

DK: Problémem může být, že lidé nevěděli, že druzí vydělávají na prodeji jejich osobních informací. Pokud tomu dobře rozumím, Facebook vydělává na těchto informacích nejen tím, že zasílá cílenou reklamu, ale také jejich prodejem. A možná už je to více, než jsou lidé ochotni tolerovat. Je kolem nás stále více technologií a ty s sebou přináší stále více bezpečnostních otázek, které se vlastně neřeší. A bude to jen a jen horší. Lidé si musí dávat pozor. V prvé řadě by to měla být disciplína lidí samotných; neměli by poskytovat informace každému, kdo je o to požádá. A pak by měly společnosti, jež takové informace získávají, zajistit jejich bezpečnost. Společnosti občas prohlašují, že „o čem neví, to se nestalo, takže je v pořádku, když o krádeži nevěděly“ jindy od nich dokonce uslyšíte, že „je pro ně nákladnější zajistit zabezpečení než zaplatit případné sankce v případě pochybení“.

Takže raději riskují?

Přesně tak. Sankce by měly být takové, aby se jim nevyplatilo riskovat. Sankce jsou dnes zkrátka levnější variantou v některých méně rozvinutých zemích.

Otázkou je, zda lze situaci řešit. Říkal jste, že to musí vycházet od samotných lidí a firem.

Domnívám se, že je to stále složitější. Technologie jsou propracovanější a podle mě se bezpečnostní otázky budou řešit dlouhodobě. Když jsem začal pracovat jako vývojář v oblasti bezpečnosti, řekl mi jeden ze spolupracovníků, že nic jako 100% zabezpečení neexistuje. Nemůžete být 100% zabezpečení.

Nejlepším řešením je tedy poskytovat co nejméně informací?

Neznám nejlepší řešení, ale vím, že v některých jednotkách v armádě potřebujete vědět jen to, co je důležité pro vaši práci, nemusíte vědět vše o společnosti. Pak nemáte ani co sdělit ostatním, což chrání vás i firmu. Nedávno došlo k incidentu v Izraeli, kdy před dvěma nebo třemi měsíci našla žena, která si zkoušela plavky ve zkušební kabince v jednom z nejoblíbenějších izraelských obchodů s plavkami, zveřejněné své fotografie. Bylo zjištěno, že ve zkušební kabince byla kamera. O dva týdny později někdo zveřejnil další fotografie ze stejného místa. V jiném městě pak vypátrali člověka, který tyto informace zveřejnil. Nikdy nevíte, co se s informacemi o vás stane.

Takže už vůbec nemáme soukromí?

Neustále jste pod dohledem kamer. Je to dobře nebo špatně? Záleží na tom, zda chcete žít v bezpečném městě a moci jít v noci ven, což může být dobře, ale na druhou stranu budou vědět, kde jste, co děláte, kupujete apod. Dnes se sleduje vše, co děláte. Když se podíváte na výpis ze své kreditní karty, vědí přesně, co se vám líbí, kde jste byli atd.

Takže pokud hovoříme o lidech, největší chybou, které se dopouští, je přílišné sdělování svých osobních údajů?

Na některých webových stránkách nemají na výběr, pokud se chtějí registrovat, musí sdělit informace nezbytné k registraci. Pak je na firmách, aby zabezpečily údaje, které mají. Lidé musí věnovat pozornost e-mailům neznámých adresátů. U řady lidí dochází k napadení phishingovými e-maily a nevědí, o co se jedná. Domnívám se, že lidé nerozumí tomu, jak dochází k napadení. Může vám přijít e-mail, který vypadá reálně a v pořádku. Nebo vám někdo z Nigérie nabízí 3 miliony dolarů, když mu pošlete číslo svého bankovního účtu a heslo. A někteří lidé se chovají nerozvážně, informace pošlou a nenaděláte nic. Domnívám se však, že v případě přihlašovacích údajů, když se registrujete na webové stránky, nemáte na vybranou. Měli byste pravidelně měnit heslo. Nejsem si jistý, zda to lidé dělají.

A není bezpečnější, když používáte rozpoznávání obličeje nebo otisků prstů?

Určitě. V Brazílii však došlo k incidentu s otisky prstů. Lékaři odcházeli z nemocnice ve 3 místo v 5 hodin. Měli tam jednoho chytráka, co zkopíroval jejich otisky prstů na určitá média a v 5 hodin je používal k odhlášení, jako kdyby odcházeli v 5 a ne ve 3 hodiny. Takže se dají zneužít i otisky prstů.

Když například najdu stránku s botami a chci si nějaké koupit, existuje způsob, jak zkontrolovat, že je webová stránka zabezpečená?

Pokud vím, některé webové stránky takové informace zveřejňují, ale osobně upřednostňuji nákup prostřednictvím PayPal. Alespoň vím, že informace o mé kreditní kartě jsou uložené pouze na PayPal, nikoli na jiné webové stránce. Informace o své kartě nezadávám všude možně. Takže pokud někdo PayPal nepoužívá, nenakupuji tam.
Další věcí, kterou by měli lidé dělat, je kontrolovat měsíční výdaje z kreditní karty, zda nebylo zaúčtováno více, nebo nedošlo ke krádeži.

Jak mohou zloději zneužít data, ke kterým mají přístup? K čemu?

Mohou prodávat informace o kreditních kartách na černém trhu nebo darknetu. Stalo se mi, že když jsem byl v USA a použil svou kreditní kartu, volali mi po návratu do Izraele, že se má kreditní karta používá k platbám po celém světě. Svou kreditní kartu jsem používal jen v hotelech a velkých obchodech. Pravděpodobně tedy došlo ke krádeži tam.

Mohu uvést další příklad snadného přístupu k datům, na který jsem náhodou narazil. Včera jsem letěl letadlem a hovořil se ženou, která seděla vedle mě. Mluvili jsme o sportu, protože měla stejné hodinky Garmin jako já. Během letu jsem otevřel svou aplikaci Garmin v telefonu, a ta se automaticky připojila k jejím hodinkám a stáhla její data včetně potenciálně citlivých údajů.

Více na serveru Týden.cz

 

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 0