Někteří odborníci již označují rok 2017 za rok ransomwaru, protože se četnost a především úspěšnost ransomware útoků neustále zvyšuje. V květnu napadl
Někteří odborníci již označují rok 2017 za rok ransomwaru, protože se četnost a především úspěšnost ransomware útoků neustále zvyšuje.
V květnu napadl WannaCry více než 230 000 počítačů a hned následující měsíc se svět musel potýkat s dalším globálním útokem v podobě ransomwaru Petya. Mezi oběťmi přitom nebyli jen běžní koncoví uživatelé – tyto hrozby byly „úspěšné“ i v případě některých opravdu velkých organizací, a světu tak ukázaly, jak může být ransomware sofistikovaný a vyspělý. Tyto pokročilé útoky navíc potvrdily ještě jednu důležitou skutečnost: i když jsou tradiční metody ochrany dat stále velmi důležité, samy o sobě již v boji s moderními hrozbami nestačí.
Pojištění proti kybernetickým rizikům
Tradiční strategie ochrany dat se soustřeďují na tři základní komponenty podnikové informační architektury – na uživatele, na procesy a na technologie.
V případě uživatelů stojí ochrana dat na dostatečné informovanosti a na seznamování zaměstnanců s nejnovějšími hrozbami. Ale i když je neustálé vzdělávání zásadním prvkem bezpečnostní koncepce, jen touto cestou úplnou ochranu celé organizace nikdo nezajistí. Kompromitaci dat může způsobit kliknutí i na jeden jediný špatný odkaz nebo jakákoli dosud neznámá hrozba. Důležité je proto zaměřit se také na procesy, jak uživatelé technologie ve skutečnosti využívají. Nedávné útoky potvrdily i nezbytnost pravidelných a včasných aktualizací, případné dopady jsou pak mnohem menší. Zapomenout nelze ani na tradiční metody ochrany sítí a koncových bodů pomocí firewallů a antivirových řešení. Všechny tyto technologie a opatření jsou pro kvalitní bezpečnost zásadní a neměly by být opomíjeny. Jelikož ani tato bezpečnostní strategie není zcela dostačující, roste zájem o pojištění proti kybernetickým rizikům, hrozbám.
Pojištění proti kybernetickým rizikům není novinkou, ale – v souladu se všeobecným očekáváním – míra jeho využívání roste podobným tempem jako četnost výskytu malwarů nebo ransomwarů. V roce 2015 odhadla poradenská společnost PricewaterhouseCoopers hodnotu trhu s pojištěním proti kybernetickým rizikům na 2,5 miliardy amerických dolarů s předpokládaným nárůstem na 7,5 miliardy v roce 2020. A podle výzkumné organizace Allied Market Research by mělo do roku 2022 jít dokonce o 14 miliard při impozantním 28procentním ročním růstu. Nicméně samotné tempo růstu není to nejdůležitější – podstatné je, že díky nepříznivému vývoji ve světě kybernetického zločinu (včetně dopadů na veřejnou správu) je tento typ pojištění stále zajímavější pro management řady firem.
Na první pohled by se mohlo zdát, že náklady spojené s řešením ransomwarového incidentu jsou dané hlavně výší výkupného. Ve skutečnosti tomu tak ale není, protože samotné výkupné obvykle nepřekročí hranici jednoho tisíce dolarů. Závažnější jsou prokazatelné interní náklady, které souvisí s řešením bezpečnostních incidentů, forenzními analýzami, vyšším vytížením zákaznického centra, nutností naplnit zákonné povinnosti a v neposlední řadě i s udržením dobrých vztahů s veřejností. A stranou nemohou zůstat ani externí náklady a pojistné krytí, které jsou spojené s nedodržením závazku zajistit bezpečnou ochranu dat.
Rizika zmírní správné procesy a technologie
Odpovědné firmy mají pro boj s ransomwarem k dispozici ještě jednu základní zbraň, kterou mnozí bohužel ignorují, a tou je zálohování dat, v jehož rámci jsou vlastní zálohy izolované od provozní síťové infrastruktury. Zálohování nejdůležitějších dat na off-line úložiště doporučuje spolu s pravidelným prověřováním obnovy jako první krok v boji s ransomwarem dokonce i americká FBI (v příručce s názvem Ransomware Prevention and Response for CEOs). Zálohy a pravidelné prověřování obnovitelnosti jsou vlastně také určitým druhem pojištění proti kybernetickým rizikům a navíc takovým „pojištěním“, které nabízí nejhmatatelnější a prakticky okamžité řešení v případě problémů způsobených nejen ransomwarem. Díky využití správných technologií a procesů lze v případě nejdůležitějších systémů významně minimalizovat cíl doby obnovy RTO. A nejde o jedinou výhodu – data lze využít i pro případné forenzní analýzy incidentu ve virtuálních laboratořích. Tento „druh“ pojištění tedy není pouze o faktickém zajištění dostupnosti, ale také o potvrzení, že je firma na kybernetické hrozby o něco lépe připravena.
Dalším přínosem je, že využívání kvalitních řešení pro zajištění dostupnosti může vést i ke snížení pojistného, které organizace za pojištění proti kybernetickým rizikům platí. Výše pojistného se v závislosti na odvětví, obratu a velikosti firmy pohybuje od 1000 až po více než 100 000 dolarů a jedním z faktorů určujících konečnou částku jsou právě opatření, která firma v boji s počítačovým zločinem využívá.
Nové technologie, stejný problém
S ohledem na rostoucí příležitosti sofistikovanějšího využití dat, technologií pro internet věcí, umělé inteligence, biometrických systémů, výrobních robotů z oblasti Průmyslu 4.0, propojených automobilů nebo třeba chytrých staveb musí mít firmy povědomí o tom, jak se budou kybernetické hrozby včetně ransomwaru v blízké budoucnosti vyvíjet. A že se budou dopady těchto hrozeb stále více přesouvat z roviny osobních počítačů do všech podnikových procesů.
Cílem posuzování aktuálního stavu ochrany dat by nemělo být ujištění o stoprocentní bezpečnosti. Ostatně vzhledem k rychlosti, jakou se útoky mění, je to takřka nemožné. Mnohem důležitější je zaměřit se na zlepšení ochrany a ověření, že zálohy jsou umístěné i někde jinde než v interní síťové infrastruktuře, a jsou tudíž před případným útokem nebo poškozením v relativním bezpečí.
Pokud jde o ransomware, je běžnou technikou počítačových zločinců zaměřit se při pokusech o napadení větších podniků nejprve na malé a středně velké firmy. Posouzení stavu by proto mělo zohlednit i partnery a zajistit, aby zrovna vaše organizace byla silným článkem celého řetězce.
Zdroj: iHNed.cz
KOMENTÁŘE