Velké množství starších Čechů a Češek se vyhýbá používání internetu. Konkrétně ve věku od 55 do 60 let internet nepoužívá 17 % lidí, ve skupině osob starších 75 let jde o 39 %.
Velké množství starších Čechů a Češek se vyhýbá používání internetu. Konkrétně ve věku od 55 do 60 let internet nepoužívá 17 % lidí, ve skupině osob starších 75 let jde o 39 %.
Podle nového průzkumu Avastu je pro ty, kteří jej vůbec nepoužívají, internet příliš složitý (71 %), obávají se kyberhrozeb (65 %) a 85 % dotázaných dokonce věří, že jej k životu vůbec nepotřebuje. Na druhou stranu, z těch, kteří si na internetu příliš nevěří, jich pětina (21 %) uvádí, že jim jejich nedostatek schopností v digitálním světě vadí. Starší lidé také často uvádějí, že by si používání internetu představit, pokud by jim někdo pomohl.
Mezinárodní telefonický průzkum Avastu odhalil generační propast – starší lidé, kteří nepoužívají internet, jsou přesvědčení, že jej ke svému životu nepotřebují a téměř tři čtvrtiny (73 %) z těchto neuživatelů internet dokonce přímo odmítají. A to i přesto, že zejména během pandemie může být pro starší osoby užitečným nástrojem. Najdou se však i tací, kteří by jej rádi používali, pokud by jim pomohl někdo z přátel nebo z rodiny.
Z 200 lidí ve věku 55 let a více, kteří se telefonického průzkumu v Česku zúčastnili, používá 35 % internet pravidelně, 41 % příležitostně a 24 % nikdy. Polovina respondentů je již v důchodu a globálně poměr osob, které internet nepoužívají, roste s přibývajícím věkem: zatímco ve věku od 55 do 60 let internet nepoužívá pouze 17 % lidí, ve skupině osob starších 75 let jde už o 39 %.
„S používáním internetu bojuje zejména věková skupina nad 60 let, a to jak muži, tak ženy. Problém mívají už s výběrem správného zařízení a softwaru. Správné nastavení soukromí, zprovoznění zařízení a připojení k Wi-Fi síti jsou pak pro mnohé nepřekonatelné překážky, stejně jako pravidelná údržba,“ vysvětluje bezpečnostní ředitelka Avastu Jaya Baloo.
Ve světovém srovnání jsou na internetu nejaktivnější zástupci starších generací v Rusku, Velké Británii, Japonsku a na Novém Zélandu, zatímco v Brazílii, Francii, Mexiku a Španělsku používají starší lidé internet pouze zřídka nebo vůbec. Ze všech lidí, kteří internet nepoužívají pravidelně, jej 88 % nepoužilo nikdy v životě.
Důvody, proč starší Češi a Češky internet vůbec nepoužívají, jsou různé: 85 % neuživatelů si myslí, že jej nepotřebují, pro 71 % je příliš složitý, 81 % se v případě, že potřebují udělat něco online, obrací na svou rodinu a přátele, a 65 % jej nepoužívá kvůli obavám z kyberhrozeb, přičemž nejvíce se obávají krádeže identity nebo hesel, úniku osobních údajů a napadení malwarem, včetně ransomwaru. Kromě toho se 69 % dotázaných neuživatelů považuje za příliš staré na to, aby internet používali, pro 60 % z nich je příliš drahý a 38 % jej zcela odmítá.
K digitálnímu životu bez obav chybí starším lidem podpora
Zatímco 27 % neuživatelů si umí představit, že by začali internet používat, pro 73 % starších Čechů a Češek to nepřichází v úvahu. Z těch, kteří si na internetu příliš nevěří, pětina dotázaných (21 %) uvádí, že jim jejich nedostatek sebedůvěry v používání internetu vadí, a 43 % všech respondentů dodává, že by s online aktivitami uvítali pomoc rodiny či přátel.
„Průzkum odhalil pravděpodobnou korelaci mezi množstvím času, který lidé tráví online, a jejich sebevědomím při používání internetu,“ pokračuje Jaya Baloo. Obecně lze říct, že lidem vadí, že jsou v online světě nejistí a nemotorní. Mnoho z nich se navíc cítí jako přítěž, pokud musí své blízké žádat o pomoc.
Pro pomoc se zapojením do digitálního života se mohou starší lidé kromě své rodiny a přátel obrátit i na specializované organizace. Mnoho vzdělávacích center pro dospělé nabízí začátečnické kurzy práce s počítačem pro seniory a existují také neziskové organizace, jako např. Život 90 či Elpida, které starším lidem poskytují rady a podporu mimo jiné i ohledně technologií.
KOMENTÁŘE